Jednolampovka

[breta1]

Zdravim,
rad by som si psravil co najjednoduchsi primac (skusal som aj obvod 7088).
Len ma zaujalo toto http://www.tranzistor.sk/krystalka-a-ra ... -blikajuca , je to nahrada germaniovej diody LED-kou, zaujima ma ci to moze fungovat.

Fungovat to může, ale kromě toho blikání je to nejméně vhodné řešení, protože s baterkou a libovolnou malou křemíkovou diodou to půjde lépe, protože při vhodném předpětí je její "koleno" daleko ostřejší než u LED.

[muziker]

Wolfloner napsal:
"Není důležité, jestli je z izolovaného drátu nebo drátu holého, ani jak je tento drát silný, měl by to však být drát měděný, hliníkový nebo mosazný, nikdy ne železný (tj. feromagnetický) nebo železné vlasce obsahující (drát k polnímu telefonu)."

Nechci nějak složitě a zbytečně o tom diskutovat, ale je to něčím podloženo?
Pozná skutečně krystalka rozdíl mezi 15m měděným a 15m ocelovým drátem a proč?

S ostatními tvrzeními bych souhlasil.

Tým "15m drátem" predpokladám myslíš "Long wire" anténu nie ?

[Wolfloner]

Tuto větu jsem zdůraznil u jednolampovky, nikoli u krystalky. A to proto, že jednolampovka bývá často využívána i na krátké vlny. Na KV délka natény může snadno nabývat srovnatelných rozměrů s délkou vlny nebo jejími celistvými podíly či násobky. Anténa je u jednoduchého přijímače nedílnou součástí hlavního ladícího (rezonančního) a v takovém případě není jedno, zda způsobuje tomuto obvodu ztráty. Anténou probíhá jak elektrická, tak i magnetická složka. Železo není příliš ideální "jádro" pro radiové kmitočty. Navinout si cívku na krystalku z železného pozinkovaného plotového drátu by se vám určitě zdálo být trochu divné. Anténa je z elektrického hlediska vlastně jen taková rozmotaná a volně natažená cívka. Proto by nemělo být divné, když i u ní budou požadavky na vysokofrekvenčně kvalitní materiál. V případě krátkovlnných frekvencí a použití feromagnetického železa odborná literatura hovoří o ztrátě signálu -6dB právě útlumem magnetické složky. A o praktických zkušenostech v tomto směru píší na webu i jiní:
http://ok1mhk.blogspot.cz/2011/09/ocelo ... nteny.html
http://www.ok1ufc.cz/anteny_dratove.htm
Ne nadarmo dodnes výrobci VKV radiopřijímačů vyrábějí prutové antény z pochromovaných mosazných trubiček a ne trubiček ocelových, které by byly zajisté levnější. Nicméně na středních a dlouhých vlnách, kde je délka antény vůči délce vlny ještě zanedbatelná (v takovém případě je v anténě převážně elektrická složka nikoli složka magnetická). Pak, připouštím, příliš zásadní rozdíl hlasitosti poslechu nebude, protože útlum magnetické složky nebude z celkového objemu přijímané energie zásadní.

[om3cu]

Železný drôt je síce trochu horší na príjem, ale nie -6 dB, má výhodu vo väčšej šírke pásma. jednoducho oceľ je paralelný odpor k anténe. Trubičkové antény sa vyrábajú z mosadze kvôli ľahšiemu tvárneniu mosadze ako ocele. Nikel je z hľadiska vysokých frekvencií rovnaké svinstvo ako oceľ . pre prijímač je úplne jedno či použijem Cu, alebo Fe drôt. To mám v praxi odskúšané.

[muziker]

Nechcem otvárať ďalšiu tému, tak to pridám k tejto pre začiatočníkov, ktorí majú potrebu pri stavbe alebo oprave rádioprijímača zladiť svoj AM prijímač. K tomu sa spolu s vf generátorom veľmi hodí tzv. umelá anténa. jednu sem pridám.

Štandardná umelá anténa: Je pomôcka určená ku zlaďovaniu rozhlas. príjímačov pre príjem na AM pásmach cez vonkajšiu dlhodrôtovú (LW) anténu. Je známe, že každá anténa svojou impedanciou ovplyvňuje (reaktančnou zložkou rozlaďuje a činnou zložkou tlmí) vstupný ladený obvod prijímača. Aby sa pri zlaďovaní prijímača ovplyvnil vstupný obvod prijímača podobne ako pri použití vonkajšej antény (aby sa naladil správne pre spoluprácu s vonkajšou anténou), merací vysielač (vf generátor) sa ku prijímaču pripája cez tzv. umelú anténu.
Umelá anténa je obvod s podobnou impedanciou ako je impedancia vonkajšej dlhodrôtovej (LW) antény. Umelú anténu pozostávajúcu z 1x indukčosti 20uH, dvoch kondenzátorov 200 a 400 pF a 1x rezistora 400 Ohm je nutné zabudovať do tienenej (plechovej a ukostrenej) krabičky. Pripája sa ku meraciemu vysielaču (vf generátoru) pomocou koaxiálneho kábla (napr. koax. kábel RG58 ukončený BNC konektorni). Elektrická dĺžka kábla by mala byť podstatne menšia, než 1/4 vlnovej dĺžky najvyššej zlaďovacej frekvencie. Akje kábel dlhý, treba ku konektoru na vstupe umelej antény pripojiť aj zakončovací odpor veľkosti rovnajúcej sa menovitej impedancii kábla (pre 50 Ohm kábel to bude 50 Ohm odpor). Výstup umelej antény sa pripojí ku rádioprijímaču (zdierky anténa a uzemnenie pre AM) krátkymi vodičmi zakončenými banánikmi. Tienením sa dosiahne to, že signál z meracieho vysielača nebude vnikať do rádioprijímača inými cestami - mimo anténnej zdierky a prácu pri zlaďovaní nebudú rušiť prípadné signály silných miestnych vysielačov (dnes to už asi neplatí, keďže AM miestne vysielače - rozsahy DV, SV, KV na Slovensku už prakticky neexistujú), ktoré by sa do netienených vodičov medzi umelou anténou a vstupom rádioprijímača mohli naindukovať.
Ďalšie informácie nájdete napr. v knihe: E. Kotek: Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II. alebo K. Novák: Amatérská oprava tranzistorového přijímače.