SVETELEKTRO

 Prihlásenie
Nemáte účet? Zaregistrovať sa Zabudnuté heslo?
28. septembra 2006   Verzia pre tlač Verzia pre tlač

FM vysílač s dosahem 1 km !!!


zawin

Snad každého začínajícího elektronika láká stavba „štěnice“, tedy malého FM vysílače. V A Radiu bylo již několik takových jednoduchých zapojeníček zveřejněno, ale téměř vždy byl jejich dosah jen několik metrů a když už byli výkonnější, tak zase byli pro začínajícího radioamatéra příliš složité. Na obr. 1. je schéma jednoduchého FM vysílače, který obsahuje jen tři obyčejné tranzistory a jeho dosah je něco kolem 1 km !!!

Na vstupu je zapojen elektretový mikrofon MIC, který má již v sobě integrován zesilovač. Ten je napájen přes rezistor R1 a pokud na vstupu použijeme mikrofon dynamický, je třeba tento rezistor odpojit. Signál z mikrofonu je veden přes oddělovací kondenzátor C1 na bázi tranzistoru T1. Ten je v zapojení se společným emitorem a má za úkol slabý nf signál z mikrofonu zesílit. Jeho pracovní bod se nastavuje zpětnovazebním rezistorem R2 a měl by se určit až podle použitého napájecího napětí, tak aby na bázi tohoto tranzistoru bylo napětí asi 5V. Za tímto tranzistorem je zapojen kondenzátor C3 k odstranění vysokých kmitočtů. Zesílený nf signál je přímo přiveden na bázi tranzistoru T2. Ten je opět v zapojení se společným emitorem a pracuje jako vf oscilátor. Jeho frekvence je dána hodnotami LC obvodu zapojeného v kolektoru, tedy cívky L1 a kondenzátoru C5. Frekvence na které bude tato „štěnice“ vysílat je tedy pevně dána a nedá se měnit, protože cívka je provedena povrchovou technologií a kondenzátor není otočný. Tato vlastnost však většinou nevadí. Pokud by se ale vysílací frekvence kryla nějakým jiným vysílačem, je možné ji dvěma kousky drátku o trochu snížit. Toto snížení se provede tak, že se vezmou dva kousky a smotají se k sobě. Tím se vytvoří jakýsi malý kondenzátor a ten se pak přiletuje ze strany spojů paralelně ke kondenzátoru C5. Tím vznikne paralelní zapojení dvou kondenzátorů jejichž kapacita bude vyšší než původního jednoho a tím bude i celý LC obvod kmitat na nižší frekvenci. Toto snížení vysílací frekvence je však možné jen o několik kHz, potřebujeme-li náš malý vysílač naladit někam úplně jinam, je výhodnější zapojit místo C5 tzv. kapacitní trimr a tím pak kdykoliv vysílač řeladit.

Je také možné upravit destičku a umístit na ni cívku obyčejnou. Cívky by pak byla vyrobena ze smaltovaného drátku s průměrem asi 0,7mm. Nebo prostě z takového jaký máte zrovna po ruce, jen nesmí být moc slabý. Cívka musí po navinutí sama držet svůj tvar a nesmí se rozmotat. Je navinuta na průměru 5mm a má asi 5 závitů s odbočkou na prvním závitu. Po zapájení je možné jejím roztahováním a stlačováním měnit frekvenci, takže ani není potřeba použít ladící kondenzátor.

Z odbočky cívky L1 se vede vysokofrekvenční signál přes oddělovací kondenzátor C6 na bázi posledního tranzistoru – T3. Ten je (jako všechny ostatní) opět v zapojení se společným emitorem a je zapojen jako vf zesilovač. Jeho pracovní bod je nastaven rezistorem R5 a měl by se (stejně jako R2) osadit až podle napájecího napětí. Ale nic se nezkazí tím když se použije takový jak je zakreslen ve schématu. Pokud ale chcete experimentovat, nastavte tímto rezistorem na bázi T3 napětí kolem 3 – 4 V (proti zemi). V kolektoru tranzistoru T3 je zapojen rezistor R6, jehož změnou se dá měnit výkon vysílače, ale hodnota 330 W je doporučena s ohledem na ztrátový výkon tranzistoru. Velikost tohoto rezistoru také naznačuje výstupní impedanci vysílače proti zemi (mínusu) a podle toho by se měla přizpůsobit anténa. Například jednoduchý dipól má impedanci kolem 300 a pokud je rozdíl impedance antény a dipólu co nejmenší, je z antény vyzářeno maximum energie. Pro experimentování však stačí na výstup připojit asi 70cm dlouhý kousek drátu.

Já jsem si pro experimentování postavil k multimetru takový jednoduchý přípravek pro měření vyzářené energie. Jeho nákres je zde na obrázku. Jedná se o cívku která má asi 20 závitů a je navinuta na průměru 10mm. Na cívku je připojen 1m dlouhý kousek drátu, který slouží jako anténa. Z cívky je pak přes germaniovou diodu (je možné použít i shottkyho diodu) odebírána energie, která se po usměrnění vyfiltruje na kondenzátoru s kapacitou asi 100nF. Na tomto kondenzátoru jsou připojeny dva banánky, které zasunou do multimetru. Na něm se pak nastaví nejmenší rozsah pro měření napětí – 200mV a přístroj je připraven k použití.

Celý tento přípravek se pak umístí do blízkosti našeho vysílače a obě antény se připevní tak, aby byly kolmo k zemi (vertikálně). S anténou měřiče se nic nedělá, ale ta na vysílači se různě natáčí a ohýbá až se na multimetru objeví maximální hodnota. Já jsem při svém experimentu měl nakonec anténu mírně skloněnou k zemi a asi v polovině se ohýbala ještě víc. Je prostě potřeba si s vysílačem trochu pohrát ale pak je jeho dosah i přes 1,5km !!!

Dole je obrázek destičky a jejího osazení, destičku je možné podle potřeb pozměnit, to když použijeme ladící kondenzátor nebo cívku z drátu. Odběr celého zapojení je asi 30mA při napájecím napětí 9V. Pro zvýšení výkonu vysílače je možné zvýšit jeho napájecí napětí až na 15V, tím se však zvýší i jeho odběr, to ale ve většině případů moc nevadí.

Článok pochádza z pandatron.info

Ako sa vám páčil tento článok?
  • Páči sa mi (2)
  • Súhlasím (0)
  • Zábavné (0)
  • Informatívne (0)
Najnovšie články od zawin (zobraziť všetky)

Komentáre (32)

  1. Zmazaný Používateľ píše:
    13. novembra 2006 o 9:11

    Určite keď ste stavali tento vysielač, tak ste narazili na otázku akú kapacitu ma elektrolytický kondezátor C4? A musí tam byť, veď podľa schemy slúži ako filter a ja to napajam z baterky? Takze odpoved na prvú otázku: hodnota C4 je 100uF/16V. Odpoveď na druhú otázku: Ano ten kondezátor tam musí byť aj keď je vysielač napájaní z baterky. Ten kondenzátor tam nie je len pre okrasu. On totiž stabilizuje vysielaciu frekvenciu. Ked tam nieje tak váš vysielač nenaladíte na radii a vysielac je v podstate ako rušička. Ale ked tam je , nic sa nestane zlého iba to pomoze k stabilite, keby ste pripojili pararelne k C4 aj keramické kondenzátory 100nF a 10nF, tak vysielac bude stabilnejší. A ešte keď nemáte tranzistory BC547 a BC557 tak namiesto BC547 možete dať smelo KC237,8,9 a namiesto BC557 dať KC307,8,9.

    • balki píše:
      30. mája 2007 o 17:54

      Trocha by som doplnil BgDestroy-ho. Ten C4 tam nieje na stabilitu frekvencie. Rozladenie závisí najmä od: 1.)od použitého Q Rez. obvodu osc. a koncového stupňa teda na stratových činiteloch. 2.) od NF napájacieho napätia. 4.)od zmeny teplotyného činitela použitých tranz. 5.) a samozrejme od stability samotných súčiastok tvoriacich rezonančný obvod. C4 slúži na to aby odvod (ako celok) nevytváral parazitnú väzbu zo zdrojom (napr. baterkou) a po jeho prívodoch sa nečírili jeho neodfiltrované vyššie harmonické, ktoré v skutočnosti tvoria EM smog vyžarovaný nielen anténov ale aj ostatnýmy prívodmi. preto je nutné aby bol priamo v mieste najväčšieho odberu VF prúdu teda priamo na konc. stupni. C4 samozrejme má za úlohu stabilitu celého zapojenia, ako ovplyvňovanie NF časti zosilň VF parazitnými odporovými a induktívnymi väzbami. Čo sa týka velkosti tej kapacity, nieje kritická a treba si uvedomiť že pre VF signál je už 100nF skrat. Preto ako je už napísané sa používa doplnkový keramický kond. s nízkym sdtratovým činitelom a malov vlastnou indukčnosťov.

    • bord píše:
      4. marca 2008 o 21:10

      Zdravím, jo super vec, onehdy davno sme s kamosmi stavali podobny vysielac bolo to v mesacniku rodina a schema koncila prvými dvoma tranzistormi, bez vykonoveho stupna. Ale vadil nam maly dosah a tak nam poradili trik – spojit koniec anteny zo zápornym polom, vzniknuta slucka vyrazne zvysila dosah, tiez treba pocitat s miernym rozladenim povodnej frekvencie, zdar.

  2. maxton54321 píše:
    19. augusta 2007 o 19:26

    ma to naozaj dosach 1km aki ma vyzarovaci vykon?

  3. Hunter píše:
    23. augusta 2007 o 19:25

    Napiše mi niekto Kto ma tuto plošticu ? Potreboval by som vediet či by sa tam dal doplnit kapacitny trimer na manualne preladovanie TEda ak by to bolo mozne . . .?

  4. mrtimik píše:
    15. novembra 2007 o 19:21

    co je primac?

  5. andrewwwww píše:
    19. novembra 2007 o 14:28

    Pre tých čo to nevedia tak ako prijímač sa používa obyčajné FM rádio. Najlepšie sú tie VKV čo majú manuálne ladenie.

  6. UpGrade píše:
    5. januára 2008 o 18:44

    ma niekto tento vysielač hotovy? rad by som ho kupil dik

  7. virus64 píše:
    14. mája 2008 o 13:09

    Ako sa to sa prerobit, aby sa to dalo preladit?
    ak ma niakto schemu, nech da vediet. dik

  8. Yuri píše:
    15. júna 2008 o 14:17

    Zdarvim, mohli by ste upraviť ten obrazok kde je rozloženie sučiastok z hora neda sa to čtať

  9. mikisoft píše:
    16. júna 2008 o 17:19

    Postavil som ich asi 10 ale 1Km sa mi ani za nic nepodarilo dosiahnut maximalne tak 50m. Ak by niekto mal vacsi dosah nech sa ozve. Inak niekde uvadzaju, ze ma dosah 3Km.
    http://web.telia.com/~u85920178/tx/bug5.htm

  10. XEAR píše:
    25. novembra 2008 o 19:34

    Zdravím, chcel by som sa spýtať či by mi niekto nemohol informačne vypísať čo konkrétne treba zakúpiť, aké súčiastky s akými hodnotami a približne cenu.
    Vopred vďaka!

  11. mato12348 píše:
    18. apríla 2009 o 23:51

    Da sa to použiť aj na basgitaru? Teda či to podporuje nízske frekvencie. Dik

  12. mato12348 píše:
    23. apríla 2009 o 21:34

    Je to strašne maličke. Nebude problem urobit normalne spoje?

  13. jozefko píše:
    8. novembra 2009 o 0:28

    cavte spravil som si to ale je tu casti problem nejde tak ci by ste mohli dat niejaky typ ako to premerat dps podla predlohy suciastky podla schemy …

  14. xxxrock píše:
    2. novembra 2010 o 10:41

    Zdravím. Som úplná lama v elektro, ale chcem sa spýtať ak by som namiesto mikrofónu naletoval jack 3,5 mm a používal tento fm vysielač na prehrávanie hudby z mobilu aká je tam kvalita prenosu malo by to zmysel ??? A ešte by som tam vložil ten trimer aby sa dali meniť frekvencie ? Aké kondezátory a odpory by bolo najvhodnejšie použiť ?? Ďakujem.

  15. tomko_93 píše:
    8. februára 2011 o 22:36

    Zdraviim som zaciatocniiik v elektrotechnike a chcel by som sa opytat ze ked by som dal namiesto toho mikrofonu jack ze co by to spravilo ?? ci by nebol velky sum alebo podobne … za odpoved vopred dakujem 🙂

  16. pavuk píše:
    4. júla 2011 o 18:24

    Tak to si musím spraviť ten vysielač keď ma taky dosah

  17. senti125 píše:
    12. decembra 2011 o 15:20

    nejde mi to ľudia … a neviem prečo použil som všetky tie iste sučiastky …
    akurat antena je dlha asi tak … 50 cm … moze to byt tym ze je kratka?

  18. ScryptMan píše:
    16. mája 2012 o 20:29

    No pekny projekt ale nieco k antene :
    ide o to , aku ma antena impedanciu a ci ma protivahy …
    kedze je to kusok drotu najlepsia protivaha je ludske telo cize opriet antenu o ruku alebo niekde na telo. A pri tom dosahu treba brat do uvahy aj silu toho ziarenia a smer anteny … inac cievka na DPS je zaujimavo vyriesena 😀

  19. zipaj píše:
    18. júla 2013 o 21:19

    Pekné, ale opajcnuté od SM0VPO, akurát si niekto „dal tu námahu“ vymazať z DPS rádioamatérsku značku autora. Link na pôvodnú konštrukciu je:
    http://www.sm0vpo.com/tx/bug5.htm

  20. LedDiode píše:
    4. novembra 2013 o 14:41

    super projekt, len mám otázku : chcel by som si toto postaviť, ale nie na vysielanie zvuku z mikrofónu. Mám spravený bzučiak, takže keby som pripojil miesto mikrofónu správne bzučiak, dokázal by som s tým vysielať bzučanie? (je to ako morseovkový vysielač) jedná sa o tento : http://bit.ly/16XHTvR

Pridaj komentár