prosim o vysvetlenie par otazok ohladom zosilovaca

[juraj55]

chcem sa opytat, skusal som zapojit 2 bedne,ktore su 3 pasmove,v kazdej je vyhybka a kazda ma 4 ohmy. ja som ich zapojil paralelne, a mali znova 4ohmy. ked som ich dal do serie,mali 8. nema to byt tak ze do serie maju mat 2 a paralelne 8 !? oni sa uplne inak spravali. meral som to merakom. potom som ich skusil zapnut teda tak paralelne na 1 vystup zosilovaca (inak su kazda osobitne na vystupoch zosilovaca,cize klasika stereo) tak, ze boli paralelne,teda tie 4 ohmy. dal som an tristvrte, a zacali chrcat. fajn, dal som ich ako obcajne mam, kazdy na samostatny vystup,dal som na tristvrte, a sli cisto,dokonca som mohol este aj viac pridavat a hrali cisto a hlavne hlasnejsie. pri tom ked som ich mal paralelne na 1 vystupe sa javili ze uz nevladzu pri trisvrte hlasitosti, a takto v pohode som mohol aj viac pridavat a hrali cisto a hlasnejsie. preco to je tak? prosim neukamenovat ma, len mi to vysvetlite,nech mam hlavu v klude
diiiiiiiiky moc



zosilovac s lm3886 napajane 2x20V 200VA
repro tieto
http://www.awas.sk/obrazok.php?co=918
Trojpásmová HiFi-Sada reproduktorov 2x200 mm, 2x100 mm, 2x50 mm, 2x výhybka.
4 Ohm,90 dB,20-25 000 Hz,250 W,Polypropylén

[Gavin Milarrr]

1) Ty bedny nenič, to "chrčení" nemá s impedancí nic společného.
2) Impedance má kromě reálné složky reprezentované ohmickým odporem, který změříš ohmmetrem, taky slořku imaginární, která je daná frekvencí. Jinak řečeno, to, co je na bednách napsáno, je odpor, který budou klást ty bedny střídavému proudu o určité frekvenci. Může to být rezonznční kmitočet, může to být taky něco úplně jiného -- dneska si nelze být ničím jist. Takže měření multimetrem dává jen orientační představu, jestli bedny náhodou nejsou v pořádku. Velmi malý nebo nekonečný odpor znamená, že bedny nejsou funkční.

[juraj55]

aha. takze to kolko mohlo mat ohmov,kde som ich teda dal dokopi paralelne-ako som uz pisal. ?
a preto to "chrcanie" a slabe hranie, pri rovnakej otacke potenciometra,ako ked hra kazda osobitne,v osobitnom kanaly?

[Gavin Milarrr]

Nevím, kolik by to mělo mít ohmů. To se nedá bez měření charakteristiky určit.

Když to chrčí při malé hlasitosti, opět může být víc důvodů -- načnutý zesilovač, připálené reproduktory, slabý zdroj...

[Juroo]

Je to opacne ako pises, ak jedna bedna ma 4ohm tak paralelne budu mat 2ohmy a seriovo 8ohm. Multimetrom zmerias len jednosmerny odpor nie impedanciu (ako je vyssie popisane).

"Chrcat" to zacalo preto skorej, lebo zosilovac isiel do 2ohm zataze na ktoru nie je stavany, teda sa podstatne skorej pustila prudova poistka co je v tom lm-ku.

[juraj55]

Juroo

presne takto som to potreboval vysvetlit,uz mi je to jasne,preco to "chrcalo" a preco tie ohmy... nj, bol som v tom,ze je to naopak s tymi ohmami... stastie ze tam ta ochrana je v tom lm-ku

[juraj55]

este sa chcem opytat,ked teda seriove zapojenie mi da 8ohm. chcel by som ich aj takto skusit zapojit,na 1 vystup.
mam 2 cinche,jeden modry a druhy cervney,cize - a +. tak isto mam aj zdierky na zosilovaci cervena a modra. teraz je jasne ktora kam patri, ale ked ich spojim, tak to bude ako vypadat? zapojim cerveny cinch do cervenej zdierky na zosilovaci, potom modre cicnhe spojim dratom,a potom druhy cerveny cinch(uz ale na druhej bedni) pojde do modrej zdierky na zosilovaci? lebo ja dam tym padom do zosilovaca kde je +a - oba plusy z bedni. tak mi to vychadza. viete mi povedat ze ktora cinch do ktorj zdireky a ktore cinche navzajom spojit aby to bola podla polarity OK?

[rumik1]

Priznám sa, že akosi nechápem prečo chceš niečo také urobiť. Keď už, tak červený do zosilovača do červenej zdierky, jeden modrý a červený spoj a modrý na druhej bedni, do modrej zdierky do zosilovača.

[juraj55]

preto chcem toto robit, lebo chcem skusit,ako to bude hrat ked tam bude 8 ohmova zataz. doteraz som nemal moznost ziadnu 8 ohmovu zataz pripojit na ten zosilovac (s takym vykonom samozrejme... mal som tam 1 reprak asi 5watovy 8 ohmovy,ale ten nevladal uz pri minimalnej hlasitosti), cize chcem zistit,ze ci bude mat ten zosilovac taku silu,ze obe bedne naraz bud nebude vladat,alebo dokonca este bude mat rezervu...

[balki]

... cize chcem zistit,ze ci bude mat ten zosilovac taku silu,ze obe bedne naraz bud nebude vladat,alebo dokonca este bude mat rezervu...

Jurajko
1.) sila: F=m*a
2.) Asi ťa zaujíma akustický výkon pri ktorom je hudba ešte neskreslená. To závisí v prvom rade od použitého repra, tzn. nemôžeš to skúšať na 5W repráčiku. Ak ho nemáš a ani adekvátne meráky a záťaž čo by si videl aspoň na scope potom nič nezistíš. V druhom rade si musíš uvedomiť, že výstupný výkon LMka je priamo úmerný U^2/R. Z toho je jasné že do väčšieho odporu (s impedanciou ťa nebudem trápiť) ti dá menší výkon. Ideálne mu nechaj 4 Ohm na kanál tak ako píše výrobca a nemáš problém. Ak ich dáš paralelne odpor klesne a zdalo by sa že výkon stúpne, ale ako ti už písali zareagujú interné prúdové ochrany z dôvodu že odoberáš veľký prúd. Ak ich dáš sériovo potom ti výkon klesne pretože pri rovnakom napätí to nedodá potrebný prúd.

Dúfam že to už chápeš pretože sa to už nedá napísať primitívnejšie/zrozumiteľnejšie

[platon.rado]

1) Ty bedny nenič, to "chrčení" nemá s impedancí nic společného.
2) Impedance má kromě reálné složky reprezentované ohmickým odporem, který změříš ohmmetrem, taky slořku imaginární, která je daná frekvencí. Jinak řečeno, to, co je na bednách napsáno, je odpor, který budou klást ty bedny střídavému proudu o určité frekvenci. Může to být rezonznční kmitočet, může to být taky něco úplně jiného -- dneska si nelze být ničím jist. Takže měření multimetrem dává jen orientační představu, jestli bedny náhodou nejsou v pořádku. Velmi malý nebo nekonečný odpor znamená, že bedny nejsou funkční.

Vysvetlené je to dobre, len nie pre začiatočníkov.Musíš písať viac amatérsky

[juraj55]

ano, presne takto si predstavujem pojiem - vysvetlit laikovy....

[Gavin Milarrr]

Vysvetlené je to dobre, len nie pre začiatočníkov.Musíš písať viac amatérsky

Myslím si, že věta "Takže měření multimetrem dává jen orientační představu, jestli bedny náhodou nejsou v pořádku." je dostatečně amatérsky srozumitelná. Pokud dotčený amatér neumí dobře číst, tj. čte jen první půlky slov a zbytek si domýšlí (mimochodem dneska velice častý nedostatek), nebo dokonce texty luští písmenko po písmenku, má smůlu.

[juraj55]

sak vravim, ze som pochopil
inak, uz ked si to ozivil, ja som meral uz nejeden reprak, multimetrom,a vzdy mi doterza pisalo presne taky odpor,ako bolo napisane na repraku

tak, som po druhej skuske, teda zapojenie do serie, ako som vyssie spominal ze chcem skusit. dopadlo to uz lepsie, ale itak nie na 100%. dovod-pri rovnakej hlasitosti,to prestavalo stihat,ci boli v samostatnych zdierkach,alebo v jednej spolocne. ALE, ked boli teda do serie a v jednom vystupe(8ohm),tak ten zvuk nebol taky dynamicky,tvrdy razny,ako ked su samostatne,cize v lavom a pravom kanaly(po 4 ohm samostatne). cize skratene povedane-pri rovnakej hlasitosti ked boli spolu v serii mi hrud netriaslo,ked boli osobitne tak ako vzdy mi hraju,tak triaslo,zacinalo sa dychat tazsie. co ma ale prekvapilo,tak to 20V trafo stiahol aj zataz 8ohm, a tie bedne maju dokopi tych 60W cca. myslel som ze bud nebude stihat,alebo prepali poistku na plosaku 1,5A,ktoru som tam ladil presne na 1 kanal,4ohm,30w. presne na tie bedne co tam mam.

[Gavin Milarrr]

To je na delší povídání. Jen v kostce -- ani údaj o příkonu (ne výkonu, pozor na to, reproduktor je spotřebič) nemusí udávat, jak velkej kravál z něj leze, ale jen to, jak moc zatěžuje zesilovač. Pak je tu ještě fyziologie ucha, akustika místnosti, vyzařovací parametry reproduktorů, samozřejmě celková charakteristika zesilovače... stručně to moc nejde popsat. Každá sestava hraje jinak, protože je prostě jiná.

Co se týče basů, to, co tebou třese a co tak pěkně bouchá a duní, zahraje v podstatě libovolný reproduktor na měkkém závěsu. Jsou to frekvence nad 70Hz, žádné kouzlo v tom nehledej. Ty nejnižší basy stejně ucho pořádně nevnímá, proto stačí na PA aparátu oříznout spodek hodně tvrdě mezi 40 a 45 Hz. Něco jiného je hiend aparatura, jenže tam jde často spíš o psychoakustiku. A nezapomeň, že se jedná o logaritmické charakteristiky, tj. že zlepšení parametru o jednotku může znamenat vynaložení stejného úsilí, jako bylo veškeré zlepšení v předchozích krocích.

[TheLastUnicorn]

Gavin Milarr: "Jen v kostce -- ani údaj o příkonu (ne výkonu, pozor na to, reproduktor je spotřebič) nemusí udávat, jak velkej kravál z něj leze, ale jen to, jak moc zatěžuje zesilovač": Já bych to asi formuloval trochu jinak, protože reproduktor zatěžuje zesilovač svou impedancí, ne příkonem.
juraj55: Príkon u reproduktoru je hodnota, ako veľký výkon zo zdroja (zo zosilňovača) reproduktor znesie bez poškozenia/prekročenia skreslenia za nejakých podmienok. Hodnoty príkonu si výrobcovia stanovujú často rôznym pochybným spôsobom a nedá sa naň príliš spoľahnúť. A zisťovať ho doma meraním končí obvykle deštrukciou reproduktoru. Dá sa to síce ešte inak, ale to už je rozprávka o inom.
Čo sa týka vysvetlenia, prečo sústavy hrali pri sériovom zapojení horšie, ako každá zvlášť, tak samozrejme to vysvetlenie má, ale je to už naozaj na dlhšie vysvetľovanie.

[Wili]

prirovnavat prikon reproduktoru k tomu, kedy zacne reproduktor znasat bez poskodenia/skreslenia a nedaj boze este k vychylke je blbost, nie vzdy to na tomto zavisi

Vo vseobecnosti (a to plati pre vsetky reproduktory) je ich maximalny prikon schopnost vydrzat/znasat istu hodnotu prikonu = vo wattoch v podobe tepla, ktore potrebuje zniest cievka reproduktoru. Je to nieco podobne ako u vykonovych odporov, kedy sa pri prekroceni hodnoty stratoveho tepla odpor prehreje a znici sa. Podobne je to aj u reproduktorov... Max. povoleny prikon reproduktora je dany priemerom/hlbkou vinutia cievky, materialu nosica cievky a jej schopnosti uchladit sa vnutri magnetickeho systemu. To su rozhodujuce faktory pre udavanie prikonu reproduktora.

Nie vzdy plati, ze reproduktor pri prekroceni udavaneho prikonu zacina skreslovat, ano skreslenie sa urcite zvysi oproti beznej prevadzke, ale to nie je pricinou skreslenia ale ozvucnice a zlej oprimalizacie pre pracu v tychto podmienkach pod vysokym vykonom. Asi najlepsim pripadom na toto su velke reproduktory, predstavovat si tieto fyzikalne javy v malickych pripadoch ako su 16-20cm basaciky je blud. Najlepsie je to vidiet na velkych 18" a vacsich reproduktoroch, tam skreslenie pri prekroceni povoleneho prikonu velmi ani nezaznamenas, len po istom case sa jednoducho nedokaze uchladit a odviest prec stratove teplo. Vychylku a jej prekrocenie nechajme bokom, ta je ovplynena ozvucnicou.

[TheLastUnicorn]

Wili: Výchylku reproduktoru som tu zámerne neuvádzal, keďže je z veľkej časti daná jeho pracovnými podmienkami. Ale reč tu bola o pripojení reproduktorovej sústavy, kde už môže byť max. príkon deklarovaný rôzne. Rozhodne to nie je vždy len o tom, kedy sa pri sínuse 1kHz prehreje a zhorí cievka (ktorého reproduktoru?). U samotného meniča je to samozrejme tak, ako hovoríš.
A ďalej by som tú teóriu o príkonoch reproduktorov asi nerozvádzal, keďže ide v rebríčku dôležitosti o ten najposlednejší parameter. Ja osobne na to ani nepozerám. Nezaujíma ma to - nemá prečo.

[Gavin Milarrr]

TheLastUnicorn: OK, tak tedy "jak moc může zatížit výstup zesilovače"... obávám se, že ten, co s tím začal, nedokáže odlišit ohmický odpor od impedance -- tváří v tvář riziku destrukce zesilovače/reproduktoru je vhodné jít s vysvětlením co nejníž (tomu se říká didaktika). My se o tom můžeme bavit trochu jinak, on potřebuje pojmy z jeho oblasti poznání. Dalo by se to říct ještě jinak: "watáž reproduktoru udává, kolik toho reproduktor může sežrat", ale to už je opravdu zero level...

[TheLastUnicorn]

Jj, asi máš pravdu.