Domácí výroba obřího digitronu

[jahodko]

to je mazec...

[Victorio]

To som aj predpokladal rovnako je to u hodiniek zo svietiacim led displejom.
Ku tomu "obriemu" digitronu ake napatie sa vyuziva?
Predpokladam ze je vyuzity aj nejaky vzacny plyn aby to svietilo oranzovo. Zeby Ne?
Ked som experimentoval s vyvojom CO2 laseru testoval som spravanie vybojky pri roznych podtlakoch a napatiach ale "svietilo" to skor do modrofialova. Bolo to ale iba zo vzduchom.
Tiez bol problem zatavit sklene trubice tak aby udrzali vakuum,
Spravit dokonale prechodky vodicov cez sklo je urcite nelahka praca, ak by to casom dostalo vzduch tak je to problem.
Robite vsetko sami alebo su vyuzite nejake polotovary napr vodice s natavenymi sklenymi perlickami?

[plavec11]

Zdravím, k elektrickým parametrům vkládám technická data JP47. Plnění provádím čistým Neonem, je možné použít i Argon, výboj je potom šafránově modrý ale málo výrazný. Jak Vám to svítilo do modrofialova, tak to znamená nekvalitní vakuum a přítomnost hlavně dusíku a kyslíku. Zátav si vyrábím sám, je použité sklo SIMAX 3,3 a wolframový drát 0,3mm. Spolehlivý zátav z wolframu není těžké udělat když se dodrží předepsaný postup. Nejtěžší z celé výroby je podle mého pohledu naohýbání číslovek ručně z drátu, ostatní operace jsou pohodové a jednoduché i když vypadají složitě. Jediný polotovar který používám, je skleněná baňka, to si nechávám dělat u sklářské firmy, spodek si už řeži a tvaruji ze skleněné trubice sám na soustruhu a na přípravku.

[maxmiz]

Nepomohlo by dat narezat cislice bud laserom alebo vodnym lucom z plechu? Podla mna by to znizilo narocnost celeho processu. Aj ked je otazka aky plech by bol na to vhodny.

[plavec11]

Laserové řezání anebo leptání by šlo realizovat z plechu AISI 304 0,4 mm, byli by to ale další výdaje o které bych byl ochuzen formou odměny za práci. Rodan CD47 měl číslovky také ručně tvarované z drátu, navíc číslici 3 měl ze dvou kusů, já to mám vcelku. Možná si časem nechám na zakázku vxyrobit CNC ohýbačku drátů, ale to je zatím v daleké budoucnosti, takový stroj by stál hodně peněz a na to si digitrony nejprve musejí vydělat. 20 sad číslic mi trvá kompletně nastříhat a naohýbat podle nakreslené předlohy 8 hodin a výroba a nabodování držáků z plechu AISI 304 0,4mm na 20 sad drátových číslic trvá dalších 8 hodin, není to zase tak časově náročné ale je to vopruz. 100 sad číslic dokáži včetně držáků vyrobit za 10 dnů. Další etapou je ruční stříhání plechové klece, to si předkreslím podle papírové šablony a ručně nastříhám a naohýbám a naboduji drátové nosníky číslic, 100 klecí trvá zhruba 5 dnů. Poslední etapou je nastříhání drátěného pletiva na mřížku anody a naohýbání, 100 kusů trvá 2 dny. Konečná kompletace číslovek do klece a nabodování mřížky na 100 kusech trvá 3 dny. Výroba dvou patic zabere včetně chlazení na pokojovou teplotu cca 4 hodiny, mám malou pec a dám tam jen dva kusy patice se zatavenými drátky a čerpací trubičkou.
Svaření patice s baňkou, čerpání, vypečení, plnění a odtavení je rychlé, za hodinu zvládnu 1 kus. Kompletace patic je také rychlá, horší je to s výrobou patic, to zabere čas, přešel jsem na odlévání z pryskyřice s konečným nástřikem po vytvrzení. Jeden odlitek od počátku k odformování trvá 1 hodinu. Při zaměstnání jsem schopen vyrobit 1 digitron komplet za víkend, pokud to budu dělat na živnost, produktivita bude tak 15 kusů za 1 měsíc.

[Arzén]

Z nich by boli parádne hodiny
A ako sú na tom so životnosťou? boli nejak testované?

[maxmiz]

Treba preratat kolko stoji praca za ten cas co sa ohybaju droty. Mozno naozaj ten laser vyjde lacnejsie. Tym padom sa da spravit aj viac digitronov.

[Victorio]

Spraviť to tak povediac na kolene do takej peknej finálnej podoby, klobúk dolu. Chce to určite veľa trpezlivosti pri práci, ale keď človek vidí pred sebou cieľ, ide to.
Myslím, že práve tým, že je to nie až tak dokonale strojovo presné má svoje čaro. Ak to dostanete na svetový trh, a bude to mať odbyt, tak to určite zarobí aj na CNC ohýbačku, alebo možno lepšie je priamo si dať tie číslice vyrobiť v Číne, kde sa to určite oplatí pre malosériovú výrobu.
Ohľadom mojich experimentov s vákuom, áno, svetielkovalo to pri odčerpávaní vzduchu, ale mal som nejaký problém s vývevou, že som nemohol dosiahnuť lepšie. A mal som práve problém so zatavením trubíc, resp. utesnením pyrexových trubíc, ktoré som zalieval dentakrylom, lebo na zatavenie som nemal horák s takým silným plameňom (len bunsenov kahan) a spoj sklo/dentakryl netesnil dobre.
Ale to boli zábavky pred 25 rokmi, teraz by som už mal iné možnosti.

[plavec11]

Děkuji Vám za příspěvek, zájem o digitrony za posledních pár let stoupá a největší hlad je po opravdu velkých digitronech Z568 a Rodan CD47.
Lepení nevydrží vakuovou těsnost, to jste si sám vyzkoušel. Já sklo tvaruji a svařuji klasickým autogenem (acetylen a kyslík). Trubice mám se stěnou 2,2mm typu SIMAX. Základna se zátavem je zahrdlena na klasickém soustruhu a pomocí hořáku 2-4, po vychlazení v peci provedu zátav drátků a čerpací trubičky na přípravku pomocí hořáku 4-6. Natavení patice na baňku provádím vertikálně v přípravku pomocí hořáku 6-9. Vůbec nepoužívám speciální sklářské hořáky a propanbutan, používám acetylen, je levný a v Německu dostupný bez problémů výměnou a hlavně je výkonnější než propanbutan.
Návrh vnitřku digitronu byla také práce, neovládám žádný Autocad a podobné programy, a tak jsem si vnitřek nakreslil, vystřihl ze čtvrtky a slepil, tím jsem se dopracoval do výsledné podoby. V digitronu nepoužívám slídu na vystředění klece, vymyslel jsem pérový přítlak přímo na baňku, je to vidět na videu ze zadní strany. Slída je totiž drahá a tím jsem ušetřil významnou cenovou výrobní položku.
CNC ohýbačka drátu jednou určitě bude a sklářský soustruh také, zatím to ale musím řešit bez toho.

[maher]

v sovietských sálových počítačov EC1030 a asi aj iných boli digitrony veľkosti asi 7dcl zaváraninovej fľaše, slúžili na označenie jednotky, teraz aj ľutujem, že som si pár nezobral

[plavec11]

Pro uživatele Arzén:
Hodiny se z JP47 budou vyrábět na prodej, to bude dělat komerčně sám na sebe můj obchodní partner který bude odebírat 95 procent celé mé produkce, já budu dygitrony jen vyrábět a prodávat zájemcům jen 5 procent produkce. Samozřejmě hodiny si pro sebe také pořídím, od svého odběratele koupím DPS s elektronikou a jen osadím digitrony a provedu svou originální kapotáž.
Ve videu je rok a půl starý prototyp beze změn parametrů k horšímu. Bude dále testován ještě celý rok 2020 a to je další rok navíc. Životnost bude podobná jako u ostatních výrobců digitronů, dnes jsou lepší možnosti a materiály kvalitativně jinde než v roce 1960, navíc celá technologie, postupy výroby, čištění komponentů, výroba zátavů a další věci jsou dávno vynalezeny a nic nového se vymýšlet nemuselo, neexistuje tedy žádný mechanismus proč by měla být životnost horší. Když se dodrží výrobní postup a kázeň, životnost bude srovnatelná s původními digitrony.

[Arzén]

Keď budete mať ti hodiny hotové určite to tu zverejnite.

[plavec11]

To je samozřejmé a přímo nutné, bude to rarita.