Digitální regulovatelný zdroj

[Charon]

Díky pánové, balki a boraicho za připomínky. Chtěl jsem si pořádně prostudovat vaše připomínky a výsledek mám až ted.

.........
Charon
Aby som na teba nezabudol.
Viem presne o čo sa snažíš, viem akú to má pre teba výhodu. Ale to čo sa pokúšaš riešiť je trošku komplikovanejšia úloha. Preto si zaslúži aj dlhší opis.
.......
Úloha:
Použiť pre riadenie AC/DC priamo výstup informácie o napätí priamo z main MCU, pretože on presne vie aké napätie nastavil na výstup DC/DC. Nie je teda potrebné to ťahať z výstupu DC/DC.

Možné riešenia:
1. Použiť digitálny potenciometer priamo do ovládania feedback TL431. Výstupom z MCU potom bude digitálna informácia (SPI, I2C). Veľmi jednoduché riešenie.
2. Nechať celé riadenie feedback v AC/DC tak ako je. A pridať k tomuto celku ďalší regulátor s OZ. Výstupom z MCU potom bude výstup z DAC ktorý bude presne nastavovať výstupné napätie. Toto riešenie je zložitejšie, ale má aj svoje výhody. AC/DC ako celok ostane nezmenený, čo je len odobre, a bude slúžiť ako ochrana ak sa niečo v MCU pokazí. Potom budeš mať riadenie U AC/DC úplne pod kontrolou.

Sú aj iné riešenia ale tieto mi prídu ako celkom vhodné.

@balki, přidal jsi mi další pohled na věc a to je velmi dobře, děkuji.

...
Potom treba zabudnúť na tú možnosť 1. a urobiť to podľa možnosti 2. a použiť malú úpravu. Ostatné čo som písal vyššie naďalej platí. Zmena bude len tá, že teraz musíš brať informáciu priamo z výstupu tak ako si chcel.

To opäť kazí stabilitu ale po vhodnej filtrácií by to mohlo byť stabilné. Použitie filtru 1. rádu by mohlo pomôcť. Odfiltruje krátkodobé zmeny výstupného napätia (pri zmene záťaže) a filter 1. rádu je vždy stabilný.

Celé to ale môže byť ako som spomínal v bode 2 za použitia vlastného ERR AMP s kompenzáciou fázy. Ak budeš chcieť pomôžem ti aj so schémou.

Vycházím z toho, že napětí na výstupu z AC/DC zdroje není kritické a nebude vadit jak přesně sleduje výstupní napětí lineárního zdroje. Krátkodobé větší ztráty do max 150W na tranzistoru T1 analogové regulace by neměly vadit, ale nejsou žádoucí a budu rád když se je podaří omezit.

Budu rád, pokud ideu regulace (ad 2.) hodíš na papír. Rád bych zůstal u úpravy AC/DC modulu tak, aby výstupní napětí bylo regulované. Přínosem použití AC/DC modulu vidím právě v možnosti regulovat jeho výstup.

Charon, zaujíma ma , ako chceš riadiť obmedzenie prudu?
Máš tam rozdielovy OZ MAX4080 , zosilnenie predpokladam 20x. t.z. 20*(5*0,1)=10V čiže na vstup IC1 +IN budeš pri maximálnom výstupnom prude privádzať až 10V , lenže výstup DAC je len 5V čiže , max vstupny prud bude obmedzený len na 2,5A.
??

@boraicho, máš pravdu, takhle bych se nedostal na 5A. Původní myšlenka je snižovat měřící odpor R2 kam až to vzhledem k rušení půjde a v nouzi si vypomoct napěťovým děličem na výstupu IC3. To ale nemůžeš vědět a tak děkuji za nalezenou chybu.
Schema (analog-cast011.png) jsem doplnil o napěťový dělič R33, R35 který se možná nevyužije, pro to hodnoty odporů 0Ohm a 10M a přepočítal jsem R2 na hodnotu která mi elektricky připadá nereálná. MAX4080 by měla být veze s zesílením 50x (zlatý střed z vyráběných hodnot). Vzniklo nové schema (analog-cast012.png):

analog-cast012.png

[DanielK]

Začínám to oživovat Prvně byl nějaký problém s oscilátorem MCU neběžel po přejetí prsty po pinech začal vypisovat na display po výměně 22pF kondenzátorů se zdá že to funguje Pak byl problém s programováním pinyMCU -> konektor 80mOhm, -> do programátoru cca 1,5Ohm dal jsem erase chip prvních pár řádků se smazalo a zbytek programu tam zůstal, dal jsem znova erase a smazalo to půlku programu, ale na pár prvních řádků se zapsalo něco random , problém sám odezněl. Teď I2C 10 minut to fungovalo a pak to bylo strašně pomalé, SCL vůbec neposílal clock a furt byl low, hledal jsem, co by to mohlo způsobovat a najednou koukám že blíká LED, sám se rozjel . Je to Atmega 16A AU, 8 let se válela v šuplíku. Řím tomu pomstichtivost věcí neživých

Už mi to vůbec nemyslí. Jak převedu celé číslo 0 - 4096 na dvě osmibitová čísla v dec? s tím že poslední 4 bity se nepočítají (je asi jedno co tam bude)

i2c_start(); //start
i2c_write(0xC0); //device address + R/W
i2c_write(0x58); //nastavení konfigurace
i2c_write(80); //vyšší bajt 0101 0000
i2c_write(0); //nižší bajt 0000 xxxx
i2c_stop(); //stop

[Charon]

Tady je příprava a zápis vyšších 4 bitů a pak nižších 4 bitů na LCD 16x2. Princip posunu je z toho vidět a tak si to uprav dle svého. Je to v C, jako komentář (za //......) je tam alternativní zkrácený zápis, ten asi použiješ, v rozepsaném získáš představu. RB0 je bit, LCD_DATA je byte, c je upravované číslo.

lcd_write(unsigned char c)
{
__delay_us(40);
RB0 = c >> 4 ;
RB1 = c >> 5 ;
RB2 = c >> 6 ;
RB3 = c >> 7 ;
// LCD_DATA = ( ( c >> 4 ) & 0x0F );
LCD_STROBE();
// LCD_DATA = ( c & 0x0F );

RB0 = c ;
RB1 = c >> 1 ;
RB2 = c >> 2 ;
RB3 = c >> 3 ;


LCD_EN = 1;
LCD_EN=0;
//LCD_STROBE();
};

[DanielK]

Díky, nakonec jsem to udělal takto, ale možná by to šlo i jinak, lépe.

Uset = 2047;

Uset = (Uset << 4);
high = (Uset >> 8 );
low = (Uset - (high*256));

i2c_start();
i2c_write(0xC0);
i2c_write(0x58);
i2c_write(high);
i2c_write(low);
i2c_stop();

Ale ten MCU stejně blbne, občas se zastaví, restart nepomůže, prostě až si sám umane, tak bude něco dělat.

[Charon]

Dej tam Watchdog, podívej se na kapacity u krystalu. Někdy je 22p hodně, směle chodím na 15p.

[balki]

Najskôr zaželám všetkým veľa zdravia v novom roku, keď už tu máme tieto horšie časy. Rovnako aj veľa dobrých nápadov pri návrhu obvodových riešení, keď už tu máme tento home office

Charon Nezabudol som na teba, len som musel včera dokončiť svoj projekt.
Ešte raz som sa pozrel na to riadenie a napadlo ma viacej riešení, aj jednoduchšie ako to ktoré prikladám, ale načo sa obmedzovať v parametroch.

Prikladám na schéme spomínané riešenie ovládania AC/DC meniča. To je tá zložitejšia verzia, ale myslím, že jej funkcia je jasná: Diferenčné meranie rozdielu sa porovnáva s Vref a ERR_amp_2 riadi AC/DC výstup. Niektoré prvky treba správne zvoliť a potom v reálnom zapojení doladiť. Tu je ERR_amp_2 práve ten člen, ktorý vytvorí tú zložitú funkciu prevodu napätia na prúd optočlenom a ten opäť na napätie.

Stabilita podľa mňa by mohla byť splnená nakoľko rýchlosť odozvy lineárneho regulátora je o dosť väčšia ako regulačná slučka AC/DC. Ďalej ak použijeme reálny Err_amp namiesto TL431 máme viac možností pri ladení. Potom zníženie zisku pridaním pasívneho rezistora zníži presnosť výstupného AC/DC napätia (čo nevadí), ale zas zvýši stabilitu pri derivácií výstupného prúdu. (Prúdový režim je ako naposledy trochu komplikácia, pretože sa menia skoro všetky veličiny súčasne.)

[Charon]

Také přeji všem hodně zdraví v novém roce.

@ balki, děkuji. V principu mi to je jasné. Chytré je na místo měření výstupního napětí a odečítání 5V prostě hlídat, že na tranzistoru Power BJT mezi C a E bude 5V, též se mi líbí že zmizely tranzistory a jejich nelinearity.
Jen pár otázek:
a) Jaká součástka má být na pozici „Diff_amp 2“? BJT je bipolární OZ a pokud to bude něco jako OP27 tak při napájení +5V a -5V nevydrží +12V na neinvertujícím vstupu (na R22 bude 1/3 z možného max napětí o velikosti 36V) a na invertujícím skoro taky. Pokud by to byl Diferenciální zesilovač, něco jako AD623 tak ani ten nezvládne 12V na svých vstupech. https://tools.analog.com/en/diamond/#di ... &vp=5&vr=0
Navíc mi nesedí značka součástky na Diferenciální zesilovač, bud má nějaké konstantní zesílení nebo chybí připojení pro Rg odpor určující zesílení. Zde mi asi napovíš, jak se pak počítá zesílení při použití zpětnovazebního odporu, že by zesílení invertujícího zesilovače krát interní zesílení?
b) Proč je dU = 5V? Ale možná pochopím až budu vědět název součástky Diff_amp 2, zatím nechápu. Zatím je v ustáleném stavu dU poplatné Vac_dc

[balki]

Och áno, neprepočítaval som napätia. Kreslil som to len tak na rýchlo. Ok už som to opravil.

V podstate by to mohlo byť aj tak ale ten prvý OZ by sa napájal 12V. Pokiaľ tam 12V nemáš, je lepšie to celé napájať +/-5V.

K tým OZ:
Ten prvý OZ je diferenčný. Jedná sa obežné operáky, ale ideálne Rail-to-Rail in/out. Môj predpoklad bol taký, aby sa pre jednoduchosť použil len jeden dvojitý OZ. Na trhu je pre dané pozície operákov kopa.

[Charon]

Jak prosté, drahý Watsone!
Ted už to do sebe zapadá. Děkuju.

[Charon]

Ještě jednou balki díky za navržení ovládání AC/DC části. Překreslil jsem to do schématu, napětí jsou uvedené dle výpočtu pro přesné hodnoty. Poslední schema je analog-cast013.png

analog-cast013.png

Změny oproti analog-cast012.png a „Riadenie AC_DC predregulatora pre linearny zdroj.png“
1. Nahrazena tranzistorová část řízení AC/DC podle „Riadenie AC_DC predregulatora pre linearny zdroj.png“. Řídící signál je snímán z T1.
2. Za IC5A a IC5B použit Rail to Rail OZ MCP6002, použité napájení +5V a GND. – napájení -5V není nutné, menší přesnost OZ a tím chyba by se neměly významně projevit.
3. Hodnoty součástek v závorce se musí doladit při realizaci.

[balki]

Charon
Teraz som si všimol, že ty si nepoužil LMP8640 ako som odporúčal pre DanielK.
Použil si MAX4080 a ten má v DS napísané:
Benefits and Features:
- Wide 4.5V to 76V Input Common-Mode Range
- Independent Operating Supply Voltage
Tento obvod má tú výhodu, že sa dá napájať priamo z meraného napätia až do 76V. To ale ty nepotrebuješ. Skôr potrebuješ aby obvod meral až do VCM >= 0V.

LMP8640 má písané pre, že pri 5V má CVM: −2 V do 76 V. Čiže teoreticky by mal merať až po -2V. Osobne som to neskúšal, ale podľa TI by to malo pri napätiach blízkych 0V merať úplne normálne.

Ďalej už len maličkosti:
1. D2 nemá význam v hotovom zariadení. DanielK ju tam dal v prípade ak niekto na vstup opačne pripojí zdroj s transformátorom.
2. D8 tiež nemá význam z dvoch dôvodov. Prvý je, že OZ majú bežne túto diódu už vo vnútri. Za druhé, nikdy nedôjde cez 1M k takému napätiu, aby to zničilo vstupné obvody OZ. Ak ale hovoríme o ESD, potom sa ochrana použiť môže ale inak sa zapojí. Použije sa dioda na to určená, čiže: "TVS diode" a zapojí sa medzi vstupný signál a zem. Potom pozor na kapacitu TVS.
3. Rezistor R6 (1Mohm) je na môj vkus veľmi veľký. Urob nejaký kompromis medzi I_divider a R_divider. Už len pre porovnanie: Nech by bol prúd cez divider 1mA (čiže divider = 35k), napätie na shunte by bolo 20uV. To je tak malá hodnota, že ju budeš mať takto problém reálne zmerať, nie to ešte nastaviť na výstup.
Ale ešte raz pripomínam, že nech by ten prúd bol aj 10mA, je to interný prúd zdroja a ten sa dá v softvéri okalibrovať. A teda na displeji zobrazíš:

Kód: Vybrať všetko

I_out = K*(I_suhunt*R_shunt*Gain - Vout/R_divider)

Kde: R_divider je konštanta a Vout je výstupné napätie ktoré už aj tak meriaš. K je konštanta prevodu z ADC.
Potom podobne aj U musíš okalibrovať a to je:

Kód: Vybrať všetko

Vout = K*(V_divider)

4. Meranie Vout by som odporučil urobiť diferenčne, už len z dôvodu merania pomerne veľkého prúdu 5A.
5. A nakoniec celý ten obvod s Q1 a T4 tam byť nemusí. Opäť je to tam len z dôvodu, že DanielK to tam chcel. Vypnutie zdroja sa dá urobiť jednoducho aj softvérovo, že U nastavíš na 0V. Ak chceš môžeš aj I ale to nemá význam. Čiže ak niekto pripojí z vonku napätie napr. +12V nič sa nestane. Na displeji sa zobrazí 12V a to je celé. Ak to pripojí opačne je tam D3 a F1. Samozrejme ak tam niekto pripojí 230V AC, tak to zahorí celé, ale to by zahorelo aj keby tam Q1 bol

[DanielK]

Neustále mi to hází klacky pod nohy. Samovolné vypínání MCU jsem "opravil" snížením pull up rezistoru na SCL na hodnotu 470, fungovalo to. Začal jsem měřit, bez zátěže to nekmitalo drželo napětí jaké jsem nastavil, při zátězi 40R napětí pokleslo o 1V, tak jak to bylo v simulaci a napětí se rozkmitalo (cca 1V) zvýšil jsem kapacitu v kompenzaci až na 10nF pak to bylo stabilní i se zátěží, ale čas od času se to rozkmitalo a hned zase ustálilo. Pak se něco stalo s DAC začal generovat napětí v pěti úrovních od 0 po Vref. Chtěl jsem mu programem poslat jednu pevnou neměnou hodnotu, po pokusu o naprogramování už MCU vůbec nekomunikuje.

10n 15V 40R

[balki]

Neviem koľko takýchto projektov máš za sebou, ale vo všeobecnosti sa dá napísať že, začiatky sú vždy ťažké.

Ťažko ti poradím keď to nemám na stole. Môžeš tam mať X vecí pre ktoré to nejde. Veľakrát banálne chyby. Ak je to ale zlý návrh DPS tak to máš celkom problém. To veľakrát zistíš až po viacerých dňoch s kopu premárnených hodín ladenia.

Problémom u väčšiny neskúsených je, že nepoznajú metodiku oživovania!
Základ je neskúšať to všetko naraz. Mal si MCU skúšať osobitne na inej doske alebo vývojovom kite, nie teraz v hotovom zapojení kde môže byť 1000 problémov. Tam si mal skúsiť všetky ovládania periférií a displeja, rovnako si tam mal napísať 90 percent kodu.

- Tie pull-up rezistory nemôžu byť 470R. Majú byť obvykle 4,7k-10k. Čiže ak I2C nejde, nemá význam čokoľvek iné ladiť.
- Odpoj všetko čo sa týka zdroja aby si ladil len MCU a prevodníky.
- Na napájanie použi externý 5V zdroj. Nie ten čo je na doske.
- Keď celá digitálna časť pôjde, odpojíš ju a začneš ladiť analógovú. Len analógovú, nič iné tam nemá čo robiť. Ten zdroj musí krásne fungovať aj s potenciometrami namiesto DAC. Samozrejme po doladení RC hodnôt.
- Keď obe časti pôjdu dáš ich dokopy a skúsiš to spolu.

[Charon]

Charon
Teraz som si všimol, že ty si nepoužil LMP8640 ........ potrebuješ aby obvod meral až do VCM >= 0V....

&balki, chtěl jsem napsat, že jsi mě s MAX4080 nepotěšil. Po chvíli mě došlo, že jsem vlastně rád. Lépe vědět že něco nebude fungovat než následně řešit, proč to nefunguje. Tak tedy MAX4080 je zcela nevhodný. Bohužel je pro nejmenší napětí 4,5V zcela nevhodný pro všechny mé konstrukce. Půjdou do šuplíku asi na vždycky. Snažím se pohybovat do 5V napájecího napětí. Dam později nějaký návrh.

Charon

Ďalej už len maličkosti:
1. D2 nemá význam v hotovom zariadení. DanielK ju tam dal v prípade ak niekto na vstup opačne pripojí zdroj s transformátorom.
2. D8 tiež nemá význam z dvoch dôvodov. Prvý je, že OZ majú bežne túto diódu už vo vnútri. Za druhé, nikdy nedôjde cez 1M k takému napätiu, aby to zničilo vstupné obvody OZ. Ak ale hovoríme o ESD, potom sa ochrana použiť môže ale inak sa zapojí. Použije sa dioda na to určená, čiže: "TVS diode" a zapojí sa medzi vstupný signál a zem. Potom pozor na kapacitu TVS.
3. Rezistor R6 (1Mohm) je na môj vkus veľmi veľký. Urob nejaký kompromis medzi I_divider a R_divider. Už len pre porovnanie: Nech by bol prúd cez divider 1mA (čiže divider = 35k), napätie na shunte by bolo 20uV. To je tak malá hodnota, že ju budeš mať takto problém reálne zmerať, nie to ešte nastaviť na výstup.
Ale ešte raz pripomínam, že nech by ten prúd bol aj 10mA, je to interný prúd zdroja a ten sa dá v softvéri okalibrovať. A teda na displeji zobrazíš:

Kód: Vybrať všetko

I_out = K*(I_suhunt*R_shunt*Gain - Vout/R_divider)

Kde: R_divider je konštanta a Vout je výstupné napätie ktoré už aj tak meriaš. K je konštanta prevodu z ADC.
Potom podobne aj U musíš okalibrovať a to je:

Kód: Vybrať všetko

Vout = K*(V_divider)

4. Meranie Vout by som odporučil urobiť diferenčne, už len z dôvodu merania pomerne veľkého prúdu 5A.
5. A nakoniec celý ten obvod s Q1 a T4 tam byť nemusí. Opäť je to tam len z dôvodu, že DanielK to tam chcel. Vypnutie zdroja sa dá urobiť jednoducho aj softvérovo, že U nastavíš na 0V. Ak chceš môžeš aj I ale to nemá význam. Čiže ak niekto pripojí z vonku napätie napr. +12V nič sa nestane. Na displeji sa zobrazí 12V a to je celé. Ak to pripojí opačne je tam D3 a F1. Samozrejme ak tam niekto pripojí 230V AC, tak to zahorí celé, ale to by zahorelo aj keby tam Q1 bol

Změny verze analog-cast013.png na analog-cast014.png, jako reakce na připomínky balkiho, (nevyřešená MAX4080!!!!):
1. D2 vypuštěná. Jako ochranu jí tam nepotřebuji.
2. D8 vypuštěná. Vnitřní diody na vstupu OZ to budou muset zvládnout. Hrozí, že kondenzátor nebo baterie zůstane připojená na výstup zdroje a dojde k vypnutí sítě. Reálně napětí do 36V, pro jistotu do 60V by to mělo vydržet.
3. Rezistor R6 změněn, proud protékající děličem bude max 0,57mA, snímané napětí na odporu 4,75V pro výstup 32V. Při napájení OZ +5V nelze jít do krajů. Pokud to půjde, rád bych se vyhnul SW kalibraci či úpravě hodnot (to si nechávám jako poslední záchranu a dík za návrh jak se to počítá). Až vyřeším opravu snímače proudu IC3, tak bych chtěl hodnoty přepočítat a jako referenci pro vše používat 2,5V.
4. Zde jsem nepochopil výhodu diferenčního měření Vout. Předpokládám, umístění děliče R6 a R9 co neblíže k výstupním svorkám a propojení zemnících bodů napětí +5V a -5V na výstupní svorce.
5. Vypnutí zdroje pomocí Q1 a T4 se mi velmi líbí a chci ho tam nechat. Zapadá do koncepce toho co chci, čím ten zdroj bude jiný-lepší oproti běžným konstrukcím. Je tam hlavně pro ošetření stavu při zapínání a vypínání zařízení ze sítě. Jde mi o ošetření okamžiku, kdy ještě/už není napájení řídících obvodů na správné hodnotě a výstup zdroje je tak nedefinovatelný. Při vypnutí mechanickým vypínačem, nebo vytažení zdroje ze zásuvky může C26 nějakou dobu držet napětí. První vypadne napájení +5V nebo -5V a řízení zkolabuje. Pokud se sníží napájení -5V pod nějakou hodnotu, tak rozepne Q1. Pokud by +5V kleslo pod nějakou hodnotu, tak opět Q1 rozepne. Obojí je žádané. Otázkou je, zda „nějaká hodnota“ bude ještě dost vysoká aby napájela řízení a k rozepnutí došlo dřív než řízení zkolabuje.
Při zapínání zdroje je situace jednodušší, procesor se postará o zpoždění tak aby k sepnutí Q1 došlo v době kdy +5V a -5V by měly být na provozní hodnotě.

analog-cast014.png

Změna na základě doporučení od balkiho v bodě 4), pokus o diferenční měření Vout (analog-cast014_a.png). Pokud je zapojení správně, jak mam napočítat hodnoty odporů? C21, C22 předpokládám určit až při rozchozování. A má to opodstatnění, viz moje otázka pod bodem 4.

analog-cast014_a.png

[balki]

Charon
To že meranie prúdu nepôjde s pôvodným IC, nie je žiadna tragédia. Stále je kopa možností ako to urobiť. Môžeš použiť LMP8640 alebo to urobiť diferenčne s OZ. Môžeš pridať aj prepínanie rozsahu

Výhody diferenčného merania som už niekde písal pre DanielK. Neboli tam asi všetky, nakoľko je to dosť obsiahla téma. Doska a jej návrh je ale kľúčový. V každom prípade, urob tak, ako uznáš za vhodné. Nebudem sa k tomu už viac vyjadrovať ani nikoho nútiť.

Hodnoty C21, C22 majú byť malé , niekoľko desiatok pF. Nie viac. Sú len na udržanie stability OZ a proti vf rušeniu. Ak sú veľké posúvajú fázu a tým menia parametre err amp. (Alebo pre pokročilejších: dá sa urobiť kompenzovaný diff amp.)

[Charon]

@balki, ptám se pro to že nechápu a rád bych pochopil. Dal jsi sem krásné příklady školského zapojení download/file.php?id=126705&mode=view kde v příkladu C) je uvedeno diferenční zapojení s OZ pro měření proudu. Ale nedokážu si představit diferenční zapojení pro měření napětí. Domnívám se, že diferenční zapojení se používá pro měření malých napětí, kde zůstává přenosová charakteristika lineární, což v případě měření proudu na malém odporu dává smysl. Jenže výstupní napětí bude 0 až 32V, já ho odporovým děličem zmenším, ale nemusím jít až na mV. Nebo mluvíš o diferenčním zapojení na úrovni IC2 a změně v řízení tranzistoru T1?

[balki]

Charon

mluvíš o diferenčním zapojení na úrovni IC2 a změně v řízení tranzistoru T1?

Stále riešime to isté, a teda meranie Vout diferenčne. To je to čo si na poslednom obrázku nakreslil. Ostatné nechaj tak ako je.

...nedokážu si představit diferenční zapojení pro měření napětí. Domnívám se, že diferenční zapojení se používá pro měření malých napětí...

Neviem asi niečomu nerozumiem .... dnes je prvý apríl? Či ako tomuto citátu mám rozumieť?
Veď predsa diferenčné zapojenie s OZ je práve meranie napätia. Veď táto funkcia: Uo=k*(U1-U2) je práve ten vzťah ktorý to popisuje, prevod U na U. Ten vzťah neplatí iba pre malé U. Rovnako ako meriaš malé napätia v rádovo mV, tak dokážeš aj stovky V. To sa aj bežne používa, ba dokonca je to veľakrát jediné riešenie.

případě měření proudu na malém odporu dává smysl

Dáva to zmysel pri meraní akýchkoľvek napätí. Pretože to vyplýva z výhod diferenčného zapojenia. Už som ich tu písal, alebo sú na internete. Pre teba je dôležité návrh DPS. To že tvoje nediferenčné zapojenie prilepíš na výstup dosky, a budeš si myslieť že meriaš správne, mýliš sa. Meriaš voči zemi ktorá je pri tej svorke. A to je zle. Ty potrebuješ merať diferenčne, priamo na VYSTUPNYCH SVORKACH. Prečo? No preto aby si toto napätie nerušenie priviedol ku zemi REFERENCIE kde sa urobí prevod na regulačný signál v err amp. Už som tu niekoľko krát písal ako sa majú zeme oddeliť. Power zem je iná ako signal zem a iná ako digital zem. Všetky budú aj tak spojené ale to miesto kde budú nemôže byť predsa výstupná svorka. Preto sa to robí diferenčne. Na schéme obe zapojenia vyzerajú rovnako. Ale nekreslíme schémy na to aby sme sa na ne pozerali. Kreslíme ich preto, aby sme tieto súčiastky pridali na dosku. S jednou zemou sa nedá doska správne navrhnúť. A práve tam má dif amp veľký význam.

Jenže výstupní napětí bude 0 až 32V, já ho odporovým děličem zmenším ,ale nemusím jít až na mV.

Veď to práve potrebuješ. Prevod napr. 32V na 2,5V pre err amp. Keď tam bude: Vout = 1V tak na err amp bude 78mV. To je predsa normálne a žiadúce.

[boraicho]

Charon
dufam že nepoviem blbosť, ale pokiaľ viem , tak na IC5B odpory R23 a R24 Musia byť rovnaké.
Alebo to ma nejaký význam?

[boraicho]

na svorku J5 ON/OFF, ake napetie budeš posielať?

[Charon]

dufam že nepoviem blbosť, ale pokiaľ viem , tak na IC5B odpory R23 a R24 Musia byť rovnaké.
Alebo to ma nejaký význam?

Ano, podle teorie mají být R23 a R24 stejné.


Na svorku J5 ON/OFF, chci posílat 0 a 5V, to co dá výstup z MCU.