Digitální regulovatelný zdroj

[boraicho]

nieje to IC4?

[jezevec]

Možná by se to z něho mohlo brát, ale nevím, jestli by to neovlivňovalo výstupy pro digitální část (patrně ano), dal bych tam solo oddělovač.

[boraicho]

skušal si ten imp.zdroj DC2416 v jakom rozsahu pracuje? OD koľko DO koľko V?

a ešte otazka ten predregulator sníma napetie na výstupe zdroja a podľa toho nastavuje napetie na vstupe , aký je tam rozdiel napetia? 3V viac ako na výstupe? nejak nechapem tých 1V...

[jezevec]

Pracuje v rozsahu 6 - 36V (je to i v tom schematu), spodní hranice se dá nastavit změnou ZD6, šlo by nastavit i vyšší U než 36V, ale to by se musel upravit dělič v TL431. MCP1200 má tu výhodu, že mu k funkci stačí vnitřní proudový zdroj.
To napětí kolem 1V bez zátěže se tam dostává přes tu ZD.

[Charon]

Pro lepší srozumitelnost uvádím v závorce název obrázku ke kterému se text vztahuje, například v dříve uveřejněném příspěvku byl (005-Spínaný zdroj jako předregulace.jpg)

Zřejmě jsem vás zmátl uveřejněním původní kresby modulu i s řízením(005-Spínaný zdroj jako předregulace.jpg), kde řízení je už překreslený do analogové části zdroje (analog-cast010.png). Správněji jsem měl uveřejnit schema bez zažlucené části(005-Spínaný zdroj jako předregulace-bez rizeni.jpg) která je na analogovém zdroji(analog-cast010.png) nakreslená od IC5 doleva a končí BOD3 BOD4 a BODA, což jsou body dopsané rukou na schema WD.....(005-Spínaný zdroj jako předregulace-bez rizeni.jpg).

005-Spínaný zdroj jako předregulace-bez rizeni.jpg

Dále je popis k (analog-cast010.png), IC5 je oddělovač napětí pro před-regulátor a aby neovlivnil měření proudu a byl skovanej před výstupním externím napětím (vím, je to OZ a tak tam není skoro žádná zátěž) tak je před snímačem proudu a ne až na výstupních svorkách. Kam by se asi také mohl zapojit, jenže pak by došlo k rozpojení zpětné vazby při odpojení výstupu pomocí tranzistoru Q1 a před-regulátor by šel na výstupní napětí 36V.
IC4 má za úkol snížit odběr z výstupního napěťového děliče a funguje jako sledovač pro měření napětí. Na svém výstupu má napětí dané děličem R6 a R9 což by při výstupním napětí 36V dělalo 5,6V a to je nedostatečné pro řízení před regulátoru. Muselo by se to zase zesílit. Spíš stojí za úvahu zda řízení předregulátoru nepředělat (vypustit zenerku D7 na 5V1) a zapojit ho za IC4.
Stejně budu muset vyřešit co udělá analogová část pokud se odpojí výstup pomocí Q.

[jezevec]

Teď to nechápu, ty chceš použít jen ten hotový čínský modul bez regulace místo klasického trafa?
V tom případě si zaděláváš na zbytečné problémy s použitím spínaného zdroje bez té výhody, že snížíš výkonové namáhání regulačního tranzistoru.

[Charon]

Právě naopak, ten čínskéj modul je řízen tak, aby měl na výstupu o 5V vyšší napětí než je napětí za regulačním tranzistorem T1(analog-cast010.png) a tedy i na výstupu celého zdroje(analog-cast010.png). To znamená, že na regulačním tranzistoru T1(analog-cast010.png) se bude maximálně a většinou pálit napětí 5V a příslušný proud (0 až 5A), což jsou maximálně ztráty 5V*5A=25W.

Řízení čínského modulu je zakroužkované modře na obrázku a propojení na čínský modul je pomocí modrých čar na obrázku vystřižek02.jpg.

vystřižek02.jpg

[jezevec]

Nj, ale to jsem nemohl tušit když nevidím celé schéma ani žádný popisek u toho optočlenu.

[boraicho]

Ak chcem mat na vystupe operaka za diodou o 5v menej , tak tu zenerku d7 treba dat opacne...či?

[jezevec]

Na výstupu OZ je stejné napětí jako na výstupu zdroje, ZD je správně.

[boraicho]

tak aky ma zmysel zenerka? v priepustnom stave je na nej taky isty ubytok ako na obyčajnej usmernovacej diode.

[joži]

Skus sa zamyslieť ako funguje otvaranie tranzistora T5 a čo tam tá zenerka sposovbí vo vztahu napatie na Báze T3 vs výstup OZ

[Charon]

Vysvětlení k orientaci zenerky u předregulátoru dělám podle schematu (analog-cast010.png)

Zenerka D7 funguje podobně jako diody D4 nebo D5, odděluje výstup OZ a navíc ho posune o 5V1. OZ IC5 je zapojen jako sledovač a tak na jeho výstupu je 0v až 36V

Uvažujme dva případy které by na zenerce mohly být:
1) OZ IC5 na pinu 6 má kladnější napětí než BODA, pak by D7 fungovala jako dioda –to ale nemůže nastat, OZ IC5 je sledovač a na pinu 6 má stejné napětí jako kolektor T1, coz je nižší než napětí v BODA. Navíc by nám to nevadilo, tranzistot T5 by zůstal zavřenej.
2) OZ IC5 na pinu 6 má zápojnější napětí než BODA, pak D7 funguje jako Zenerova dioda, OZ tahá přes ZD napětí v bázi T5 k nule. Tím zvyšuje napětí na R23 a tranzistor se otvírá. Nebo lépe pomocí proudu, diodou D7 začne protékat proud při rozdílu napětí větším než 5,1V který přes R24 jde do báze T5 a ten se začne otvírat.

Tim jak se T5 otvírá, tak přes optočlen OK1 řídí NCP1200 v čínském spínaném modulu.

[balki]

Spínaný pred-regulátor len kvôli stratám mi príde trochu kontraproduktívne. (A to nepopieram jeho výhodu.)

- Ak to má mať stratu 30W, podľa mňa to nie je až tak nutné.
- Zbytočne sa komplikuje zapojenie, cena.
- Zbytočne sa vnáša rušenie do lineárneho zdroja.

Ak už tam niečo spínané použiť tak vtedy ak to má svoje opodstatnenie. Napr. veľká strata alebo použitie namiesto transformátora AC/DC menič. A ak už použijem ten menič, tak ten zdroj môže byť už celý spínaný. Teda namiesto pred-regulátora a lineárneho regulátora sa použije DC/DC menič ktorý sa upraví pre reguláciu U a I bez impulzného transformátora.

[Charon]

Spínaný pred-regulátor len kvôli stratám mi príde trochu kontraproduktívne. (A to nepopieram jeho výhodu.)

- Ak to má mať stratu 30W, podľa mňa to nie je až tak nutné.
- Zbytočne sa komplikuje zapojenie, cena.
- Zbytočne sa vnáša rušenie do lineárneho zdroja.
............

Díky AC/DC měniči by se měly ztráty dostat na max 30W, bez něj by to mohlo být 30V*5A=150W
Pokud by konstrukce byla úspěšná, tak by šlo jít do větších proudů nebo napětí. Trafa jsou dle mého přežitek a je snaha nepoužívat. Experimentoval jsem s přepínaním vinutí trafa pomocí polovodičů řízených procesorem, chvíli to fungovalo ale nakonec shořelo. DC/DC měnič za trafo mě také neuspokojil, nevýhody trafa a DC/DC převážily.

.....Ak už tam niečo spínané použiť tak vtedy ak to má svoje opodstatnenie. Napr. veľká strata alebo použitie namiesto transformátora AC/DC menič. A ak už použijem ten menič, tak ten zdroj môže byť už celý spínaný. Teda namiesto pred-regulátora a lineárneho regulátora sa použije DC/DC menič ktorý sa upraví pre reguláciu U a I bez impulzného transformátora.

Zde je AC/DC místo transformátoru, napájení AC220. Trafo na 36V/5A už není nejlevnější a ani nejmenší. Stále doufám, že se podaří AC/DC měnič oddělit a filtrovat. Navíc lineární zdroj je mnohem jednodušší na stavbu než spínaný. Strašné problémy tam vidím s rušením které není jak odfiltrovat. Spínaný laboratorní zdroj dle mého nemá cenu stavět, levnější a rychlejší je jeho nákup.

Prosím, mrkni na můj příspěvek viewtopic.php?p=768018#p768018 zda ti to dává smysl a jak je to s D1 a ochranou proti přepětí.

[balki]

Charon So všetkým v podstate sa dá len súhlasiť.

Ak tam chceš mať na výstupe prúd až 5A potom je na mieste riešiť zníženie strát akýmkoľvek spôsobom.
Ja som najskôr skôr myslel že chceš mať prúd len 1A ako pôvodne chcel DanielK nakoľko si vychádzal z jeho schémy.

Na prepínanie odbočiek na vinutí nie je nič zložité, pri správnom návrhu to pekne funguje, ale uznávam že to už trochu zastaralý spôsob rovnako ako aj ten ťažký transformátor.

I keď proti trafákom nemám vo všeobecnosti výhrady, majú niektoré veľké pozitíva. Osobne ak sa jedná o oživovanie lineárnych obvodov s OZ, vždy zapnem lineárny zdroj od Agilentu a mám zaručené čisté napájanie. Samozrejme ak to obvod nevyžaduje, dá sa použiť aj spínaný. Časť rušenia na výstupe aj cez filtre tam ale vždy bude.

Čo sa týka tej ochrany s D1 je to celkom OK i keď chráni iba T1 a T2. Pri dlhodobom privedení veľkého napätia do kladnej svorky sa toto napätie objaví na kondenzátoroch C26 a potom aj na filtri v pred-regulátore C29-C31. A tým pádom sa zničia. To je proste fakt a nič na tom nezmení ani ON/OFF tranzistor Q1 ak by bol za D1 nakoľko má vnútornú diodu. Poistka na výstupe je vo všeobecnosti v poriadku, i keď tento problém s prepätím nevyrieši nakoľko kým zareaguje elektrolyty sú už zničené.

Pri riešení tohto problému sa treba rozhodnúť či to necháš tak ako to je a povieš si, že také veľké napätie tam nikdy nebude, alebo sa to budeš snažiť vyriešiť. Ak sa to rozhodneš riešiť, dá sa samozrejme aj to, a to niekoľkými spôsobmi, každý má nejaké pozitíva aj negatíva. To závisí čo od toho očakávaš.

[boraicho]

Opýtam sa niečo, asi somarina ale čo ak zajtra umrem?...
Mne už roky po rozume beha taky zdroj, posielam schemu, berme ju ako "blokovu" mohlo by to fungovať? výstupne napetie OZ je rovné napetiu v bode B , a ked snima napetie na bočniku a zosiluje tak o toto napetie je nižšie.

a ešte jedna vec na tej charonovej scheme, nevadia odpory R8 a R17 v spetnej vezbe? nekazia ju?
nieje odpor SV od napetia predsa R6?

[balki]

Od toho je fórum aby sa ľudia radili, nech sú to aj ideové schémy.

Čo sa týka schémy, áno po malých úpravách by to fungovalo.
Ten vzorec by ale mal byť: Ua=Zisk_K1*Urb, nevzťahoval by som výstup operáku k výstupu zdroja.
a Ub je dané len napäťovým regulátorom a deličom pod hlavným tranzistorom (v napäťovom móde)
Je to ale zbytočne komplikované, dá sa to urobiť jednoduchšie.

K tým rezistorom v spätnej väzbe
Je ako píšeš, ideálne by tam byť nemali pretože znižujú zisk otvorenej slučky a to spôsobí že výstupné napätie nebude presné.
Tie sú tam len ako option pre ladenie, ja ich tam tiež dávam keď zdroje odladujem. Tie rezistory zvyšujú stabilitu spätnej väzby. Predpokladám že ich potom neosadí. Ale v princípe tam môžu zostať a zdroj sa potom okalibruje cez softvér.

[boraicho]

ak by som ten T1 pripojil na napajanie napr. 25V a za regulačnym tranzistorom by bolo napr.15V ten K1 by mal na výstupe 15V a T1 by bol furt otvorený.
Ak sa ti toto vidí komplikované, tak ako by sa to dalo spraviť jednoduchšie? ako by som s pomocou K1 riadil napetie na vstupe +IN druheho operaku?


(a čo sa tými odpormi v spetnej vezbe odladuje? nejak mi logika hovori že ak s tými odpormi niečo naladim a potom ich odstranim , tak sa to zas rozladi.)

[Charon]

Charon So všetkým v podstate sa dá len súhlasiť.
....
Čo sa týka tej ochrany s D1 je to celkom OK i keď chráni iba T1 a T2. Pri dlhodobom privedení veľkého napätia do kladnej svorky sa toto napätie objaví na kondenzátoroch C26 a potom aj na filtri v pred-regulátore C29-C31. A tým pádom sa zničia. To je proste fakt a nič na tom nezmení ani ON/OFF tranzistor Q1 ak by bol za D1 nakoľko má vnútornú diodu. Poistka na výstupe je vo všeobecnosti v poriadku, i keď tento problém s prepätím nevyrieši nakoľko kým zareaguje elektrolyty sú už zničené.

Pri riešení tohto problému sa treba rozhodnúť či to necháš tak ako to je a povieš si, že také veľké napätie tam nikdy nebude, alebo sa to budeš snažiť vyriešiť. Ak sa to rozhodneš riešiť, dá sa samozrejme aj to, a to niekoľkými spôsobmi, každý má nejaké pozitíva aj negatíva. To závisí čo od toho očakávaš.

Velké napětí na výstupu neřešim, prostě nelze udělat všechno blbuvzdorné, za blbost se platí. Velkou výhodou zdroje který postavím je, že ho dokážu opravit.

Nakreslil jsem variantu pro řízení předregulace (analog-cast010_a.png) za pomocí OZ IC5 napájeného z 5V a přidání tranzistoru T7 a T6. Otevírá to možnost zachování konstrukce pro výstupní napětí (třeba 60V s jiným čínským spínaným napájecím modulem) nad napájecí napětí OZ nebo pro řízení od napětí 0-5V. Snad by šel OZ IC5 vypustit a brát informaci přímo z IC4. Nevím zda by nedošlo k rušení od spínaného zdroje, přeci jen jde o signal který se používá pro měření.

analog-cast010_a.png