zosik s KD607, KD617

[djprokip]

zdravim, nemate niekto navrh na zosik s KD607, KD617? Dakujem

[lise]

pozri toto:

http://svetelektro.com/clanky/koncovy-s ... n-170.html

[Wicker]

To je škoda tých tranzistorov... toto: http://zosilnovace.eu/Zosilnovac50W.htm napr.

[nalimko33]

alebo moje hračky....

[djprokip]

mam 2x 607 a 2x 617, ak ich napojim na 50V dosiahnem max vykon 70W? tj zosik bude mat celkovo 2x 140W nie?

[nalimko33]

tie tranzistory máš vymerané???
prečítaj si pozorne katalógový list!!!
http://katalogy.ic.cz/KD607.html

tej Tvojej matematike asi nerozumieš ani Ty sám!

[djprokip]

nemám ich namerané, jednoducho potrebujem návrh dsp, tak aby som využil všetky 4 tranzistory, ten katálog som už videl

[nalimko33]

tak buď nevieš čítať alebo počítať...

ak sú tie tranzistory nevymerané, musíš nechať rezervu...
pre max. Uce=80V je napájanie max. 2x33V...

stačí ak si pozrieš UNI50 u Jožiho a Jakuba a je to...
(je to ten 500.png v mojom príspevku vyššie)

[Thales]

Třeba myslel sériové zapojení jako má například DPA280. Tam by to šlo.

[djprokip]

presne to som myslel. Ďakujem

[Dolfi]

presne to som myslel.

Neblázni ! Sériové radenie tranzistorov je z núdze cnosť. A vyhýbajú sa mu iní machri !

Prosím ťa, čo chceš so štyrmi 70 W tranzistormi riešiť, aký kW zosík ? Postav si čosi na úrovni UNI50 v stereoverzii, alebo čosi ako JPA100 s paralelne zapojenými tranzistormi. Pri napájaní z trafa 2 x 24 V sa budeš blížiť k 100 W. A to je tak asi maximum ...

[trunek]

Si dieťa šťasteny. Práve minulý týždeň som dokončil UNI50 ale vo verzii s TO3. Pravdepodobne to bude potom free, ale zatiaĹ ešte nie. Ešte ma čakajú merania ako výkon, limitácia, SR...... zosik je samozrejme plne funkčný a komplet osadený. Takáto UNI50 vo verzii s TO3 vznikla z toho, aby sa úspešne minuly spomínané KDčka. Kto nevie parametre, tak odporúčam max výkon 50W/4R teda napájanie do + - 32V max 35V. Kto má vymerané, dá z toho možno aj trošičku viac. Druhý dôvod pre verziu TO3 bolo v tom, že keď som postavil DPA110 s dvomi pármi BD911/912 a nechal som to hrať na plný výkon (60W) tak dva páry tranzistorov boli také horúce, že sa na nich nedali udržať prsty. Z tohodo dôvodu je UNI50 vo verzii s jedným párom BD911/912 poddimenzovaná a odišla by. V hudobnom signále to je ale ok. No sínus na max výkon po dobu 1-2 hodín by to pravdepodobne nevydržalo. AK sa ti osadenie pozdáva (lepšie by to vyzeralo s čisto novými súčiastkami - toto bol prototyp) napíš mi do ss a vieme sa dohodnúť o plošákoch. A ak by si chvýľku počkal, tak budú aj nerania na mojom kúsku

[trunek]

zabudol som daodať, že nechýba trimer na vynulovanie DC napätia, prúdová poistka..... budiče sú BD139/140 v mojom prípade. Parametrovo by to malo byť obdobne ako UNI50

[Nomen]

cize ked mam asi 20ks 607/617 , tak ich este nemusim vyhadzovat ? a kolko som ich uz porozdaval

[Thales]

Proč bys je vhyzoval? Jsou to celekm poctivé tranzistory i když staré. Na rovinu raději věřím KDčkům než novým BD.

Dolfi neblbni, sériové zapojení se v minulosti používalo a využívá se i dnes (ve velmi výkonných zesilovačích). Nevýhoda je menší rychlost přeběhu, což ovšem člověka nemusí trápit pokud se to používá na basy, což je shodou okolností nejčastější aplikace.

Pokud těch trandů je 20 skladem tak takovou DPA1000 bych na živení domácího subu nedokázal odmítnout

http://imageshack.us/f/241/dpa1000ahb6.jpg/

[trunek]

vyhadzovať určite nie, len ich treba pomerať. Niektoré zvládajú aj ďaleko viac ako 100V. Takže využiť sa dajú o čom svedčí môj hotový a funkčný zoski a tak isto nalimkove návrhy (a verte, źe ich má veľa)

[Thales]

Jo, ale ty mají zas většinou malou betu takže je třeba s tím počítat kvůli buzení.

[wane711]

Keď už sme pri tých trandoch a ich sériovom či paralelnom zapájaní.
Podľa čoho sa počítajú hodnoty rezistorov medzi emitorom a bázou ?

[fikfik]

Vsak podla Bety (teda cinitela zosilnenia). A odpory urcuju aj emitorovy a bazovy prud.

[Thales]

Každý to chápete jinak.

Je řada hledisek jak se lze na emitorové odpory v koncovém stupni dívat, ale hlavní hledisko je asi vyrovnávání nerovnoměrnosti rozložení proudů mezi paralelními tranzistory. Ten je závislý na výrobních tolerancích a to nejen na proudovém zesilovacím činiteli beta, ale i podle zapojení i na tolerancích Ube, které lze nejsnáze přirovnat k Uf běžné diody, tedy napětí při kterém se přechod otevírá. Čím více stejné mají paralelně zapojené tranzistory parametry, tím menší mohou být vyrovnávací odpory a samozřejmě naopak. Ve skutečnosti je to v řadě aplikací o cosi složitější, ale nemyslím že by bylo nutné to zde tolik pitvat.