Korekční člen

[dolpi]

Zdravím,
měl bych pár otázek ke korekčnímu členu. Především nerozumím významu rezistorů 4.7k, 22k a 1k. Dále bych se chtěl zeptat na kondenzátory 68nF. Vidím správně, že jsou zapojeny paralelně a jejich výsledná kapacita je 136nF? Děkuji moc za odpovědi.

[breta1]

Nevadí, že ses ptal už tady
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0
ale hned ve druhé odpovědi jsem psal, že ty kondenzátory nejsou paralelně - kde to tam vidíš?

[dolpi]

Bylo mi blbý se znova ptát na to samé téma, tak jsem napsal sem. Co se týče kondenzátorů, první kondenzátor je připojený na začátek odporové dráhy potenciometru, druhý na konec odporové dráhy potenciometru. Jejich vývody jsou spojeny s běžcem potenciometru. Přijdeme to jako paralelní zapojení.

[maskrtnik01]

Nie je to paralelné zapojenie. Jeden koniec kondenzátorov je síce spojený. Ale druhá strana je spojená cez odpor(potenciometer).

[dolpi]

Děkuji za odpověď. K těm kondenzátorům bych se ještě chtěl zeptat, budu-li chtít si z hodnot součástek vypočítat mezní kmitočet, jak v tomto případě dosadit do vzorce hodnoty dvou kondenzátorů? Bude jejich výsledná hodnota poloviční?

[AlbiDartanan]

Nič v zlom ale to nedáš len tak jednoduchým výpočtom z jedným vzorcom .....

Ak vieš po anglicky :
http://makearadio.com/tech/tone.htm

Ak nevieš po anglicky (neručím za to že to bude dávať zmysel / preklad ) :
https://translate.google.com/translate? ... 2Ftone.htm

Tu nájdeš rovno program/kalkulačku na počítanie ( z rôznymi príkladmi )
http://www.duncanamps.com/tsc/

http://www.duncanamps.com/tsc/download.html

[Michal02]

Odporúčam si prečítať dobrú sériu článkov uvedených v AR z roku1972,1973 pod názvom základy NF techniky od Ing. Petra Kellnera, konkrétne v AR č.11/1972 a ARč.7/1973 kde píše o korektoroch. Prípadne návrh korektoru pro náročné ARč.6/1973 i keď už zastaralé , ale principiálne platné.

[dolpi]

Díky moc všem za odpovědi, články v časopisech AR jsem si pročetl. Zkusil jsem si korekční členy propočítat a následně je vyzkoušet. Fungují dobře
Měl bych tu ještě jeden dotaz. Uvedu příklad. Máme basový reproduktor, který je dělaný pro frekvenční pásmo 20Hz - 3000Hz. Co jsem četl, do reproduktoru by neměly jít jiné frekvence, než na které je stavěný. Takže, když si určím mezní kmitočet 500Hz, kmitočty nižší než 20Hz
sice projdou, ale budou hodně utlumené. To je sice fajn, ale kmitočty, které jsou o málo vyšší jak 20Hz v podstatě nebudu mít šanci slyšet, viz. obrázek. Jak byste tento problém řešili vy?

[breta1]

Ten filtr máš navržený špatně, ta křivka má být ne stoupající, ale klesající

[dolpi]

Toto je myšleno jen jako příklad. Graf jsem zamýšlel v podobě CR členu - hornofrekvenční propust.

[breta1]

Tak proč je ten příklad naopak?
Proč na basák hornofrekvenční propust?
Nejlépe bude, když ten CR člen namaluješ.

[dolpi]

1.jpg (32.65 KiB) 3732 zobrazení

Takto vypadá korekční člen.

Z toho potřebuji dostat tuto charakteristiku pro ten basový reproduktor.

Co já řeším? V ideálním případě by bylo dobré, aby se charakteristika nedostala přes určené frekvenční pásmo 20 - 3000Hz a zároveň by neměly být hraniční frekvence natolik utlumené, až by byly prakticky neslyšitelné. Takže, ideálně bych potřeboval charakteristiku níže. Takovou jsem ještě nikde neviděl, zdali je vůbec možné dosáhnout něčemu takovému. Dá se k takové charakteristice alespoň přiblížit?

2.jpg (20.14 KiB) 3732 zobrazení

[breta1]

Nevím, jestli si nepleteš korekční člen s výhybkou pro konkrétní reproduktor.
1. Když máš ideální reproduktor, nepotřebuješ korekční člen. Ale protože někdo má rád ve zvuku (hudbě) více hloubek/výšek, tak si ten zvuk upraví korekčním členem (zpravidla před výkonovým zesilovačem).
2. Ale protože nemáme ideální reproduktor, v bednách máme hloubkový, středový a výškový reproduktor, potřebujeme zpravidla ke každému reproduktoru zařadit nějaký filtr (pásmovou propust) - výsledkem má být bod 1 - ideální reproduktor.
No a pak zase jako v bodě1 -
"Ale protože někdo má rád ve zvuku (hudbě) více hloubek/výšek, tak si ten zvuk upraví korekčním členem".

(je to trochu zjednodušeně popsáno)

[dolpi]

Jasný, frekvence hodně utlumené jako je 3000Hz popřípadě "zahraje" širokopásmový reproduktor, ale co u těch20Hz?

[Michal02]

Neviem, či sa analógovym filtrom dá dosiahnúť taký strmý útlmový skok, možno snáď digitálnym. Čo sa týka utlmenia prenosu pod 20Hz sa popozeraj po lepších preampoch pre gramofón, kde sa do signálovej cesty včlenia subsonické filtre na eliminovanie hlukov z mechanického systému taniera a prenosky.

[breta1]

Pořád ti nerozumím.
Pro basový repro BR s odporem R uděláš dolní propust - např. LR - basák pak hraje od (teoreticky) kmitočtu f=0 Hz do zvoleného fh=3000Hz, od něhož nastává už útlum,( aby ho vyšší frekvence zbytečně nezatěžovaly.)
Když zvolíš L=R/ω, nastane právě výše uvedená situace - co není jasné?

[dolpi]

Tomu já rozumím, jak píše Michal02, já potřebuji, aby útlum charakteristiky ke frekvenci 20Hz byl razantně strmější.

[vlasto]

Máš asi na mysli útlm (v dB)pásmová priepusť.Strmosť určuje člen. 6-12-24dB/okt.Myslím že sa to vola aktívna výhybka.Použivaju to v pri ozvučení

[nalimko33]

trocha teórie...
https://alzat.spseke.sk/selektory/frekvenc/frek_sel.htm

[dolpi]

Breta1: To se ti omlouvám, místo frekvenční charakteristiky pro hloubky namaloval frekvenční charakteristiku pro výšky. Zřejmě proto si nerozuměl tomu na co jsem se ptal.

Jinak všem děkuji za reakce a odkazy na materiály.

Pokud by to nevadilo, potřeboval bych se zeptat ještě vstupní část zesilovače, konkrétně na místo, kam se zapojuje zdroj signálu U1, viz obrázek.
Nevím, zda je to nějak normalizované, ale pokud bych si např. chtěl pustit hudbu z telefonu, dostanu při maximálním nastavení hlasitosti nějaké napětí. Někde jsem slyšel, že je to asi 2V. Co kdybych si zesilovač zapojil do PC? Z audio výstupu se dá maximálně "vyždímat" stejné napětí jako v případě telefonu nebo i vyšší? Zkrátka nevím, na jaké vstupní napětí to spočítat. Mám trochu obavy, aby pak nedocházelo ke zkreslení. Děkuji za reakce.