25V DC rele vs25V AC rele

[romiadam]

Preco AC a DC rele funguje na 24V DC a na 24V AC, 24V AC rele funguje a 24V DC rele kmita.

Co ma v sebe 24V AC rele ze nekmita na 24VAC a co ma/nema v sebe 25VDC rele ze kmita na 24V AC lebo stykac ma len cievku a tiez na 230V AC nekmita. Takze ani 24VDC rele by nemalo kmitat na 24V AC.

Vie to niekto?

[mr.dred]

Hľadaj a čítaj ... skôr ako sa opýtaš
Napríklad aj TU rozdiel-cievka-na-jednosmerne-a-striedave-u-t32253.html

[AlbiDartanan]

Skôr by to možno patrilo do : "Ostatné ‹ Súťaže, Hlavolamy, Hádanky" ale je to otázka pre začiatočníkov .

[datam]

A vieš že 24VAC relé ti na 24VDC zhorí? Či to už je vyšší level elektrikára?

[Dolfi]

Čo myslíš, prečo relátka na dané napätie sa označujú AC a DC ? Ak by boli univerzálne zameniteľné, tak by to nebolo treba. No nie sú !

Striedavé relátka, stykače, ..., majú inú konštrukciu magnetického obvodu. Obyčajne je skladaný z transformátorových plechov, (magneticky mäkký materiál s prídavkom kremíka). A to kvôli stratám z vírivých prúdov. Aby "nevrčali", tak sa na magnetickom obvode robia konštrukčné úpravy, aby magnetický tok nikdy neklesol na nulu. Dá sa to napríklad závitom nakrátko cez časť prierezu magnetického obvodu. Ním pretekajúci prúd akurát vytvorí magnetický tok do medzery magnetického toku z hlavného vinutia.

U jednosmerných relátok, stykačov, ..., takéto "serepetičky" nie sú potrebné, lebo prúd sa v podstate nemení.

[romiadam]

Preco som tu polozil tuto otazku?
Vedel som ze AC rele iden na AC napatie a DC rele ide na DC napatie a nesmie sa to zamenit. Bral som to ako fakt a nkdy som to neriesl.
Vedel som ze ak dam na AC relatko DC napatie tak to funguje a vedel som aj to ze AC rele ma omnoho mensi odpor vinutia a preto zhori casom, nie ihned.

Mali sme vo firme zakladny elektrikarsky kurz. Ohmov zakon, sposob vyroby elektriky, bezpecnost, zapajanie DC AC rele, snimace, bezp. rele, kufrik s roznymi vecami a zapajali sme. A tam som to vyskusal. Na AC rele som dal DC napatie a cvaklo (hned som odpojl lebo vedl som ze sa to nema robit). Potom som na DC rele dal AC napatie a zacalo DC rele bzucat.
Teraz on bzucal lebo vinutie ma velky odpor a nedokaze pritihnut kotvu, alebo bzucal preto, lebo nema prisposobene jadro pre beh ma AC naatie?

Pytal som sa na toto instruktora. Povedal ze v rele je indikacna LED dioda a ta to sposobuje. One ze je paralelne k cievke aj so seriovym odporom a ze skratuje nam jednu polperiodu. Ja si myslym ze to nic neskratuje. Skor by som povedal ze vybije zostatkovy indikcny tok a preto to moze bzucat. Ale nie som s itsty.

Skratka som chcel vediet ze ked DC rele je podobny stykacu (ale nie je, uz to viem) preco to neide na AC. )

Dakujem mato3000 za vysvetlenie.

[mr.dred]

Inštruktor bol cukrár inžinier

[AlbiDartanan]

Niektoré "AC" relétka mávajú v sebe mostíkový usmerňovač (potom sa tam nájde aj "signalizačná" dióda).

romiadam -
(Asi ma za toto niektorý "ukameňujete")
možno "najjednoduchšia" analógia (cievka elektromagnetu + AC / DC napätie / prúd ) - čo sa stane keď dáš na kratučký čas AC napätie (50 Hz) na reproduktor ? Bude ti "hučať" . Pokiaľ dáš na reproduktor na chvíľku DC napätie vychýli ti ho buď do jednej alebo druhej strany (podla toho kde dáš + a - ) . Ak teda pripojíš na DC relé AC napätie cievka sa bude pokúšať pritiahnuť "kotvičku" lenže to " nestihne " za tak krátky čas a zrazu je tam opačné napätie ktoré sa tiež pokúša pritiahnuť ju ale to nestihne . Takto sa to opakuje a relé ti namiesto toho aby ti cvakalo v nezmyselne rýchlom tempe bude "bzučať" ("typické" relétka možno zvládnu 30 - 200 Hz / potom máš jazýčkové relétka ktoré sú možno do 100-400 Hz /musíš mať na mysli ale to že pri AC napätí sa tam napätie zvyšuje od 0 do + max. , potom na 0 a ide to zase do záporných hodnôt / takže relétko ti hneď nezopne ,ale bude "čakať" až kým tam nieje dostatočné napätie / prúd na to aby zareagovalo .Naviac sa tam ešte uplatňuje : cievka ako dievka, najskôr napätie, potom prúd - posunuté o 90 stupňov ) .

Rýchlosť relátka by sa dala zvýšiť zvýšením napätia lenže to by dlho nevydržalo - zhorelo by po krátkej chvíľke .

[Jirka84]

Pro doplnění informací - obrázky jsou i
cituji níže zde kdyby někdo chtěl trochu hlubší znalosti...

Jádro a kotva střídavých elektromagnetů je tvořena ze vzájemně izolovaných
transformátorových plechů z feromagnetického materiálu (zmenšení ztrát vířivými proudy při
střídavém magnetování) s příměsí křemíku (4%).
Jádro a kotva střídavých elektromagnetů je tvořena ze vzájemně izolovaných
transformátorových plechů z feromagnetického materiálu (zmenšení ztrát vířivými proudy při
střídavém magnetování) s příměsí křemíku (4%).

Při napájení
elektromagnetu stejnosměrným proudem se během zdvihu nemění proud cívky (napětí však také ne),
při napájení
střídavým proudem se na cívce nemění efektivní hodnota přiloženého napětí.
Pro magnetické obvody strojů a přístrojů na střídavý proud je použito magneticky měkkých
materiálů s úzkou hysterezní smyčkou.

Stejnosměrné elektromagnety jsou výhodnější než střídavé z hlediska proudových poměrů
a jejich vlivu na silové poměry, rozměry a využití magnetického obvodu. Proud v ustáleném
stavu je dán pouze napětím a rezistancí cívky a nezávisí na poloze kotvy. Protože proud cívky je
úměrný magnetickému napětí elektromagnetu, je po přitažení kotvy nutná jen malá síla pro
udržení a tudíž i malý proud.
Budící cívky velkých stejnosměrných elektromagnetů stykačů se proto někdy navrhují
poddimenzované a po přitažení se proud cívkou zmenší zapojením odporu do jejího obvodu, aby
nedošlo ke spálení cívky.

atd...