Navrh poistky

[miffo29]

Ahojte, chcem sa opytat skusenych

Nemate niekto bodrobny popis pre navrh predradenej poistky, vysvetlenie a popis vypinacej charakteristiky, obmedzovacej charakteristiky, ...atd.
Jedna sa mi o navrh do rozvadzaca, pre motory, osvetlenie....

budem vdacny za kazdy dokument....Dakujem

[Merak]

keď niekde navrhujem poistky, tak je to na obmedzenie a zníženie skratového prúdu Ik
napríklad: rozvádzač je hneď za VN/NN transformátorom a skratový prúd je až 43kA, ističe mám bežne s 6kA, 10kA alebo 15kA skratovou odolnosťou, tak pred ističe dám poistky o jeden rád vyššou Amperážou ako mám ističe, niečo podobné ako na obrázku
alebo s nimi priamo istím daný prvok, napäťové relé, merač, atď
poprípade ak z hlavného rozvádzača napájam podružný, tak v hlavnom rozvádzači použijem poistky a v podružnom rozvádzači dám už istič

u jedného zákazníka, kde boli desiatky motorov (čerpadlá, ventilácie, kompresory, vzduchové uzávery) som to videl aj tak, že namiesto bežných ističov boli použité poistky a za nimi ističe s nadprúdovou ochranou (nie skratovou).

[miffo29]

....dakujem, len chcel by som aj rozumiet graf-charakteristike, a to neviem nikde na nete najst

[technikus110]

Na webe je teórie a praxe plno.....najlepšie je hľadať priamo na stránkach výrobcov daných komponentov.

[miffo29]

...dakujem za pripomienku, ale mna nezaujimaju istice, mna zaujimaju poistky a vysvetlenie charakteristik.

[Merak]

OEZ: http://www.oez.sk/uploads/oez/files/ks/ ... _cz_sk.pdf
SEZ: http://sezkrompachy.sk/File/rozdelene_k ... rogram.pdf
ETI: https://www.cbelektro.sk/obchod_homedir ... y_nvnh.pdf
SCHRACK: http://image.schrack.com/produktkatalog ... tky_sk.pdf

[Jirka84]

...dakujem za pripomienku, ale mna nezaujimaju istice, mna zaujimaju poistky a vysvetlenie charakteristik.

Když Tě nezajímají jističe, tak si ho aspoň prohlídni, ať víš , jak funguje...

ale aspoň "pár slov" k těm pojistkám, co Tě tak zajímají:

Jištění vodičů
4.1 Základní pravidla

Vodič nebo spotřebič jistíme proti přetížení, nebo proti zkratu, nebo obojímu;

Ochrana proti přetížením a zkratovým proudům se provádí jedním nebo více jistícími prvky, které musí být schopné přerušovat jakýkoliv nadproud v místě, kde je prvek instalován;

Prvek musí přerušit každé přetížení ve vodiči dříve, než by mohlo vyvolat škodlivé oteplení izolace, spojů, koncovek nebo okolí vedení;

Jistící prvek musí přerušit zkratový proud předtím, než by se proud mohl stát nebezpečným v důsledku tepelných a mechanických účinků vznikajících ve vodičích a spojích;

Vodič může být jištěn zvlášť proti přetížení a zvlášť proti zkratu, nebo může být jištěn proti přetížení i zkratu jedním jistícím prvkem, který má schopnost vypínat zkraty;

Jistící přístroje se umísťují - na začátku vedení,
tam, kde se zmenšuje průřez,
tam, kde se zmenšuje dovolené zatížení vedení;

Jistící prvek musí být ve všech fázových vodičích;

Střední a ochranný vodič se nesmí jistit;

Nejistí se spojovací vedení mezi alternátorem a blokovým transformátorem v elektrárně;

V rozvodech nízkého napětí se používají následující jistící přístroje:
pojistky,
jističe,
proudové chrániče,
nadproudá relé.


4.2 Požadavky na činnost ochrany

Spolehlivost - ochrana musí být schopna rozeznat poruchový stav chráněného objektu a zapůsobit. K tomu přispívá zálohování ochran v elektrickém rozvodu.

Rychlost - je důležitá zvlášť při zkratech, aby se plně nerozvinuly účinky zkratového proudu.

Selektivita (výběrová schopnost) - ochrany musí rozeznat místo poruchy a odpojit pouze nejmenší poškozenou část, což se zajišťuje proudovým a časovým odstupňováním ochran řazených za sebou.

Citlivost = nejmenší hodnota ochranou sledované veličiny, která vyvolá zapůsobení ochrany (např. proudový chránič … 30 mA).

Přesnost - vyjadřuje se procentní chybou citlivosti ochrany.


4.3 Pojistky
4.3.1 Princip působení

Pojistky jsou nejstarší přístroje k ochraně před nadměrnými proudy. Začaly se používat ve druhé polovině 19. století, kdy se ukázala potřeba chránit (jistit) elektrická zařízení proti účinkům nadproudů. V roce 1885 si nechal patentovat Thomas Alva Edison tepelnou pojistku.

Princip působení pojistky využívá prosté skutečnosti, že při průchodu proudu vodičem se vodič zahřívá. Tavný drátek nebo pásek pojistky je přesně dimenzován tak, aby se při nadproudu přetavil dříve, než dojde k nadměrnému zahřátí vodičů obvodu a jejich roztavení. Pojistka, de facto její tavný vodič, tak tvoří nejslabší článek elektrického obvodu. Jeho přetavení způsobí rozpojení obvodu.

Tavný vodič je znázorněn na obr. 4.1. Nejčastěji se používá měď, nebo stříbro. V tavném vodiči jsou záměrně vytvořena zúžená místa, která se přetaví při velkém nadproudu (při zkratu). Na určitém místě tavného vodiče je nanesena vrstva pájky s nízkou teplotou tavení. Při menších nadproudech (tedy při přetížení) se pájka natavuje a proniká difuzí do základního materiálu tavného vodiče. Vzniklá slitina má tedy nižší teplotu tavení a větší měrný odpor než základní tavný vodič. V důsledku většího měrného odporu se tak tato část tavného vodiče intenzivněji zahřívá. Toto slabší místo se přetaví, pokud přetížení trvá delší dobu nebo opakovaně.

Obr. 4.1: Tavný vodič pojistky

4.3.2 Výhody a nevýhody pojistek

Výhodou pojistky je její jednoduchost a to, že při vysokém nadproudu, který vzniká při zkratu, zapůsobí velmi rychle, takže zkratový proud nemusí ani dosáhnout svého maxima.

Nevýhodou je skutečnost, že po každém přetavení je nutno ji vyměnit, nelze ji tedy používat opakovaně. Další nevýhodu lze vidět v tom, že u třífázového spotřebiče by mohla zapůsobit jen v jedné fázi, což by mělo za následek nebezpečný chod stroje na dvě fáze. Proto také dnes mají některé pojistky zařízení, které při zapůsobení pojistky v jedné fázi odpojí zbylé dvě fáze.

4.3.3 Konstrukce pojistky

Pojistka je znázorněna na obr. 4.2. Pojistka má obvykle keramické pouzdro, uvnitř je tavný vodič. Uvnitř pojistky bývá okolo tavného vodiče křemičitý písek, který slouží ke zhášení oblouku, jenž vzniká při přetavení tavného vodiče. Nahoře a dole jsou připojovací kontakty.

Obr. 4.2: Konstrukce pojistkové vložky pro malé proudy

4.3.4 Rozdělení pojistek podle doby vypnutí

Rychlé (normální) - označují se F.
Pomalé (se zpožděním) - označení T - používají se často pro jištění motorů, protože při rozběhu motoru proud prudce stoupne.
Velmi rychlé - označení FF, používají se pro jištění polovodičových zařízení.


4.3.5 Vypínací charakteristika pojistky

Vypínací charakteristika pojistky (též ampérsekundová charakteristika) je závislost doby vypnutí (dosažení nejvyšší dovolené provozní teploty) na velikosti přetížení. Vypínací charakteristiku udává pro daný druh pojistky výrobce. Lze z ní pak odečíst např., v jakém čase pojistka vypne při určitém nadproudu. Rozdělení pojistek dle charakteristik je popsáno v následujícím oddíle (4.3.6). Na obr. 4.3 jsou vypínací charakteristiky pojistek se jmenovitými proudy 6 - 160 A gG, tedy pro vedení. Obr. 4.4 ukazuje vypínací charakteristiky pojistek 40 - 250 A aM (pro motory).

4.3.6 Rozdělení pojistek podle vypínací charakteristiky

Podle vypínací charakteristiky lze pojistky rozdělit na:

gL/gG jsou pojistky, které jistí v celém proudovém rozsahu proti přetížení i proti zkratu. Používají se pro jištění vedení. Tyto pojistky jsou osazeny na přívodním kabelu k domu (v HDS, viz kapitola 2.3).

aM pojistky jistí proti zkratu, nejistí proti přetížení. Užívají se pro jištění motorů, kde určité přetížení vysokými rozběhovými proudy je přípustné.

gR pro jištění polovodičů a gTr pro jištění transformátorů jsou speciality, v běžné praxi málo vídané.

gF1 pro jištění kabelů.

PS a pokud by to nestačilo, pak ještě odkaz pro dostudování:
https://publi.cz/books/260/04.html