Volba součástek a návrh modulu zdroje
Volba součástek je jedním z nejdůležitějších kroků. Snažil jsem se při výběru používat součástky co nejkvalitnější a zároveň nejdostupnější, cena byla faktor podružný.
Pokud svůj zájem soustředíme na termální šum, pak zjistíme, že uhlíkové rezistory mají šum cca 300 až 1000 ppm/K, drátové cca 300 ppm/K a metalizované 50 ppm/K.
1 % = 10 000 ppm (Parts Per Milion) je výraz pro jednu miliontinu celku
SMD metalizované odpory mají napařenou vodivou vrstvičku na keramickém nosném podkladu.Vrstvička se nanáší na keramické nosiče rozprašováním (vakuová depozice), vodivý materiál se napaří na izolační podklad. Vzhledem k tomu, že doba po kterou se provádí rozprašování může být řízena, tloušťka tenkého filmu pak odpovídá expoziční době.Typ materiálu se také obvykle liší, skládá se z jednoho nebo více keramických (cermetových) vodičů, jako je nitrid tantalu (TaN), oxid ruthenia (RuO2), oxid olovnatý (PbO),Bi2RU2O7, nikl chrom (NiCr), nebo (Bi2Ir2O7).
Odpor není od výroby přesný, obvykle jsou na správnou hodnotu ubrušovány nebo ořezávány laserem na toleranci 0,1/ 0,2 / 0,5, nebo 1%, a s teplotními koeficienty 5-25 ppm/K.
Volba rezistorů tedy byla: SMD metalizované
Zvažovali jsme, zda použít pro měření proudu senzor s hallovým čidlem, ten však není lineární. Další možností je drátový odpor, ten má zase příliš velký vlastní šum a teplotní nestabilitu. Nakonec jsem vybral Shunt rezistor „open air“ s hodnotou 20mΩ(10mΩ) / 3W.
Ten svými parametry vycházel nejlépe:
Teplotní drift – 20ppm/ºC
Parazitní indukčnost < 10nH
Oteplení při 3W (12/24A)
– tělo bočníku 160°C
– v bodě pájení 70°C
Operační zesilovače jsou opět kapitola sama pro sebe. Do desky jdou bez problémů osadit obyčejné OP27 (40kč), já volil kvůli parametrům Texas Instruments OPA228 (100kč) serie BurrBrown. OPA228 vlastnosti má velmi nízký vlastní šum (3nV/Hz), je širokopásmový 33MHz s rychlostí přeběhu 10V/us (OP27 2,8V/us ). Usazovací čas je 5us což ze oproti OP27 velký rozdíl. Navíc OPA228 je náhrada a vývojový nástupce OP27/37. Operační zesilovače pro přizpůsobení impedance ADC jsou typu LM8261, ty však nemají moc dobré parametry- větší šum, větší teplotní nestabilitu a ofset napětí. Takže je chceme nahradit typem OPA192, který má tyto parametry potlačené.
OPA228 | OP27 | LM8261 | OPA192 | MAA748 | |
Noise | 3nV/√Hz | 5,5nV/√Hz | 15nV/√Hz | 5,5nV/√Hz | |
Bandwidth | 33MHz, 10V/µs | 8MHz, 2,8V/µs | 21MHz, 10V/µs | 10MHz, 20V/µs | |
Set. Time | 5µs | 0,4µs | 0,9µs | 20µs | |
Temp. Stabil. | 0,1µV/°C |
0,4µV/°C |
2µV/°C |
0,15µV/°C | 3µV/°C |
CMRR | 138dB | 126dB | 100dB | 140dB | 90dB |
Offset voltage | 5µV | 25µV max | 700µV | 10µV | 7,5mV |
Input BIAS current | 10nA max | 40nA max | 490nA | 20pA max | 120nA |
Pro nastavení linearity OZ jsou použity trimry VISHAY .
Je TI REF5025 (2,5V)(100kč), externí referenci jsem volil kvůli stabilitě, zaměnitelnosti a nutnosti mít jedno referenční napětí společné pro oba převodníky. Navíc REF5025 má jako jediná z řady testy pro Military použití.
Jsem opět volil od Texas Instruments, konkrétně ADS8343 (270,-kč) a DAC8563(250,-kč). Jedná se o100ksps/10Msps 16-ti bitové, seriové převodníky. Opět řady Burr-Brown
Při návrhu výkonové větve jsem kladl důraz na dobré dimenzování, tranzistrory jsou 4. To má několik důvodů:
Vybraný tranzistor je TIP35C
Kolektorový proud tranzistoru TIP35C je 25A, ztrátový výkon pak 125W. Celek 4x TIP35C má splňovat maximální dlouhodobý provozní proud 10A, havarijní (t < 50ms) proud až 100A.
Maximální (katalogová) výkonová ztráta na tranzistoru TIP35C je 125W/25°C (75W při 75°C). Dlouhodobě jsme schopni přenést z tranzistoru do hliníkového chladiče kolem 40W. Když jsme použili čtveřici tranzistorů, můžeme uchladit maximálně 160W, ale to už musíme použít nucený oběh vzduchu. Nyní máme k dispozici několik možností, jak uspořádat zapojení sekundárního vinutí, vzhledem k počtu odboček a účinnosti zdroje – spálenému výkonu na chladiči. Možnosti jsem zobrazil v grafu:
Zvolili jsme druhou možnost s tím, že při větších ztrátových výkonech na chladiči bude měřena teplota. Podle údajích o rostoucí teplotě bude ovládán ventilátor, případně za nějakou dobu softwarově omezen výkon zdroje. Program bude schopen vypisovat aktuální výkonovou ztrátu na chladiči a v mezních případech informovat uživatele, po jakou dobu může být nastavený proud odebírán.
Zdroj používá symetrické vinutí toroidního transformátoru ve dvou režimech:
To zajištuje relé, které přepíná GND (zem kondenzátorů) buďto na odbočku trafa (paralelně) nebo na anodu Graetzova můstku (seriově).
Toroidní transformátor, v mém případě 600VA (2x18V/9,72A (350VA) + 2x18V/3,61A (130VA)+ 2x 14V/0,893A + 2x14V/0,893A) jsem si nechal dělat na zakázku v Holické firmě BV elektronik, toroid má průměr 143mm a výšku 75mm s váhou 5,5kg je to kompaktní drobeček:). Volil jsem provedení se zalitým středem kvůli snadné montáži. Samotná volba toroidního transformátoru měla hned několik výhod:
V modulu zdroje je použito více typů relé:
Dosaženými parametry laboratorního zdroje jsme se chtěli přiblížit, ne-li se rovnat profesionálním produktům. Deska zdroje je koncipována jako modulární, každá deska pro jeden samostatný kanál. Na desce je v podstatě vše, kromě toroidního transformátoru a usměrňovače.
Na schématu je modul zdroje bez usměrňovače, transformátoru a centrální kontrolní desky MCU (Master Control Unit), těm se budeme věnovat v samostatných článcích později.
Velké nabíjecí proudy kondenzátorů C1,C2 tlumí výkonový drátový rezistor R1 (10R/5W), který se přemosťuje pomocí relé RLY1. Zdroj používá symetrické vinutí toroidního transformátoru ve dvou režimech, paralelně pro rozsah 0-18V a seriově pro rozsah 18-48V to zajištuje relé RLY2, které přepíná zem kondenzátorů buďto na odbočku trafa (paralelně) nebo na anodu Graetzova můstku (seriově). Při paralelním zapojení využívám dvojcestné usměrnění polovinou Graetzova můstku, což sníží úbytek na usměrňovači na polovinu, zároveň se v každé půlperiodě využívá pouze jedna polovina vinutí transformátoru a lépe se rozloží zatížení. Usměrňovací můstek je integrovaný blok s nominálním proudem 35A a je připevněn na centrálním chladiči.
Námi použitý chladič je velmi podobný typu CHL32X/70 s tepelným odporem 1.0K/W. Deska byla navržena tak, aby byly tranzistory na kratší straně, to je kompromis vůči místu a vnitřnímu uspořádání.Tato varianta také poskytuje možnost použít jiné výkonové tranzistory. Chladič bude mít nucený oběh vzduchu zabezpečený dvěma 80mm ventilátory. Ty budou řízeny PWM z kontrolní desky MCU.
Pomocné zdroje +12V, -12V, +5V analog, +5V digital jsou realizovány klasickými lineárními stabilizátory řady LM78xx/LM79xx. Každá větev má na svém výstupu filtrační tlumivku a kondenzátor. 5V napájení je od počátku děleno na analogové a digitální a jsou samostatně rozvedena. Aby se nepřenášely prudké proudové změny v digitální části.
V obou vrstvách, top i bottom, je rozlita měď s GND. Potřebné průchody k součástkám by měly být vždy co nejkratší, což se ne vždy vede a na první verzi desky takové chyby mám.
Při dimenzování silových plošných spojů jsem počítal s velkými proudy, modul zdroje má plátování měděné vrstvy 105µm, silové spoje mají šířku 150mil (3,81mm) a maximální délku 200mm, což odpovídá (při povoleném oteplení spoje o 10°C) dlouhodobému proudovému zatížení 14A a havarijnímu t< 20ms 100A.
Filtrační kapacita je navržena dle vztahu:
Kde:
Výsledná kapacita filtračního kondenzátoru pro zatěžovací proud 10A, zvlnění 4,5V je 20mF.
Je potřeba pamatovat i na napěťové a tepelné dimenzování kondenzátorů.
V mém případě je maximální napětí na hlavním filtračním kondenzátoru Umax= Uef x √2 cca 51V, kondenzátory dimenzujeme vždy na napětí alespoň o 25% vyšší, tedy 63V.
Tepelně dimenzovat alespoň o 30ºC nad maximální provozní teplotu, předpokládejme 70ºC. Maximální teplota, na kterou budeme dimenzovat kondenzátor, je tedy 105ºC.
Operační zesilovač IC7 (OPA228) zesiluje napětí na proudovém bočníku a má měnitelné zesílení 10x / 100x, to zajišťuje relé RLY4, které měmí poměr rezistoru ve zpětné vazbě. Obvod je na desce co nejblíže bočníku, aby se do měření vnášelo minimum rušení.
AD převodník měří i teplotu reference, ta je převadena na napětí a je přítomna na pinu 3 (TEMP) reference REF5025. Mezi napětím a teplotou platí následující vztah:
VTEMP PIN = 509mV + 2.64 × T(°C)
Z tohoto vztahu pak určujeme teplotu reference a dopočítáváme chybu vzniklou teplotním driftem na referenci a ADC/DAC. Změna teploty o 30°C odpovídá změně napětí o cca 79mV. Máme v úmyslu tuto rovnici využít v některé následující verzi řídícího programu.
U výstupních svorek je zatěžovací odpor R53 (10R0), který je spínán T7 (BUZ11). Tento obvod slouží pro měření v pulzním režimu.
Modul zdroje má dva konektroty K1, K2 pro připojení teploměrů Dallas DS18B20, ty pak budou umístěny na patřičných místech. Na DPS jsou i 3 stavové LED pro indikaci provozních stavu a odlaďování.
Desku jsem nechal vyrobit v Mělnické firmě Printed a má následující parametry:
Autori článku: František OK2JNJ a Michal OK2HAZ
Prepáčte, ale pred zanechaním komentára sa musíte prihlásiť.
105um meď? Prečo preboha? Taktiež oteplenie cestičiek o 10°C – to je brutálne prísny, podľa mňa neopodstatnený požiadavok. Inak zatiaľ to vyzerá dobre.
Tak silné plátování jsme volili také kvůli mechanické pevnosti, s tím že jde o prototyp a bude třeba měnit hodnoty součástek. Cenový rozdíl nebyl tak markantní.
Netušil som, že tak skoro si prečítam druhú časť projektu. Klobúk dole, teším sa na finálnu verziu zdroja…